Česká republika (Česko)

Za březen 2014 bylo v České republice hlášeno 49 případů virové hepatitidy A, což je druhý nejvyšší počet za stejné období v posledních deseti letech a více než 100% nárůst oproti loňskému březnu. Vloni přitom onemocnělo v České republice žloutenkou typu A o čtvrtinu víc lidí než v roce předchozím.

Zvýšený výskyt žloutenky A hlásí například i ve Skandinávii. Příčinou byly podle norských úřadů zejména kontaminované mražené potraviny ze zahraničí a nákaza nechráněných cestovatelů v cizině s následným importem viru do domovské země. 

„Infikovaná osoba vylučuje virus i několik týdnů před prvními příznaky, než vůbec zjistí, že je nemocná. Za tuto dobu může vystavit riziku nákazy desítky až stovky osob. Virus může navíc vylučovat i člověk s mírnější formou nemoci a přenést jej na osoby, které takové štěstí mít nebudou. Nejčastějšími místy nákazy jsou veřejné dopravní prostředky, nákupní centra, kina, divadla, stadiony, kolektivní akce, pošty nebo jiné prostory s větším nahromaděním osob a veřejná wc. Na površích jako jsou kliky, tlačítka bankomatu či nákupní vozíky může virus vydržet při pokojové teplotě i několik týdnů. S osobou, která nás nakazila se tak můžeme na daném místě minout i o více než jeden měsíc“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D., Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.

Kontakt s virem, i bez nákazy, přináší nařízení zvýšeného zdravotního dohledu po dobu 50 dnů, což je maximální inkubační doba. To mimo jiné zahrnuje odběry krve, zákaz účasti na hromadných akcích, odjezdu na dovolenou, na studijní či jiný pobyt v zahraniční, a v určitých případech i vyloučení z kolektivu a z obvyklé pracovní činnosti, zejména u zdravotníků a pracovníků s potravinami.

Riziko přenosu viru je vysoké v dětských kolektivech, ve školkách a školách s následnou hrozbou přenosu do rodin dětí i personálu. Závažnost nemoci obvykle stoupá s věkem. Nemoc vyřadí člověka z aktivního života i na několik měsíců, kdy je třeba držet dietu a vyloučit fyzickou zátěž. V případě nákazy hepatitidou typu B může mít onemocnění těžší a delší průběh než u žloutenky typu A. Jedná se o nákazu vysoce infekčním virem, který se přenáší tělními tekutinami. Může způsobit chronický zánět jater s následnou cirhózou až rakovinu. Účinnou ochranou před uvedenými nemocemi a jejich komplikacemi je očkování.

„Již jedna dávka vakcíny proti hepatitidě A chrání až na několik let. Pokud se přeočkuje za 6-12 měsíců druhou dávkou, nejpozději však do 5 let, je imunita dlouhodobá až doživotní. Na očkovanou osobu působí kontakt s virem jako další očkování, tzv. přirozený booster a bez nutnosti další vakcinace prodlouží a posílí imunitu “, vysvětluje Rastislav Maďar. „Proti virové hepatitidě B je možná ochrana samostatnou ale i kombinovanou vakcínou proti typům A i B současně. Imunita nastupuje po druhé dávce aplikované 4 týdny po první, třetí dávka za 6 měsíců chrání většinu očkovaných dlouhodobě až doživotně“.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D.
odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier

Chcete se poradit s odborníkem na očkování a cestovní medicínu?
Rezervujte si termín konzultace jednoduše online!

V loňském roce byla tato nemoc diagnostikována u 687 osob.

V loňském roce byla tato nemoc diagnostikována u 687 osob, oproti minulému roku tedy nastal nárůst počtu nakažených. Nadprůměrný počet nemocných přinesla hlavně houbařská sezóna. Uvedené číslo přitom uvádí hlavně těžší případy infekce, nezřídka s postižením centrálního nervového systému a dlouhodobými následky. Nejvíc případů bývá obvykle ve věkové kategorii 60-64 let, dále následují 70+ let, 40-44 a 50-54 let. Vyskytují se však i případy nákazy u dětí do 5 let věku.  V loňském roce byl pozorovaný prudký nárůst počtu nakažených už od věkové kategorie 35 let.

Pokračujícím trendem je, že se klíšťová encefalitida posouvá z původních nížinných oblastí do chladnějších regionů s vyšší nadmořskou výškou i stále blíž k lidským aglomeracím, do zahrad a městských parků. Na kratší či delší vzdálenosti přenáší klíšťata volně se pohybující zvěř a migrující ptactvo.

Z hlediska nákazy jsou rizikové všechny sousední země, v Německu je nejvíce případů v Bavorsku, které sousedí s ČR. Endemické oblasti sahají od Holandska a východní Francie až po Dálný východ a od Albánie až téměř po severní polární kruh. 

„Očkování je vhodné pro všechny osoby vstupující do přírody od 12 měsíců věku. Zapomenout na svou ochranu by neměli ani majitelé volně se pohybujících psů a koček nebo jiných domácích mazlíčků, pokud mohou získat a přinést klíště. V České republice pozorujeme nejvyšší proočkovanost u dětské a mladé populace. Přitom nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií.“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Zdravotní komplikace může způsobit i nákaza konzumací tepelně neupraveného mléka a mléčných výrobků, ze sousedního Slovenska je známý i smrtelný průběh takovéto infekce. Muž středního věku s oslabenou imunitou konzumoval pravidelně syrové kozí mléko na posílení imunity, nákaza virem klíšťové encefalitidy mlékem infikovaného zvířete se mu však stala osudnou.

V Evropě došlo k případům, kdy na klíšťovou encefalitidu umřeli příjemci orgánů od oběti dopravní nehody, dárce měl v době nehody virus ve svém těle. Preventivní očkování jim mohlo zachránit život. Tyto situace jsou zatím málo časté, ale s rozšiřováním oblastí výskytu KE mohou přibývat.

„Nejen v ČR ale i v jiných zemích se pozoruje trend, že s počtem dávek vakcín klesá proporce osob, které se dostaví na přeočkování. Postupem času v některých oblastech až na 15 %. Zastoupení skutečně chráněných osob v populaci je tedy mnohem nižší než těch, které někdy v životě očkování zahájily, ale dalšími dávkami po třech nebo pěti letech (podle věku a zvolené vakcíny) už nepokračovaly. Každý by si proto měl ověřit platnost své imunity, buď u svého praktického lékaře, nebo v očkovacím centru. V mnoha případech lze pokračovat jednou dávkou i při delším přesahu intervalu a nemusí se začínat znovu od první dávky, má to však svá pravidla a omezení. Proto bych doporučoval řešit to bez zbytečného odkladu,“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar.

I když má Česká republika nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropě, ochrana populace očkováním se zásadně nezvedá, platným očkováním je chráněna přibližně čtvrtina populace. V přírodě se ale pohybuje mnohem více lidí. Z dlouholetých zkušeností jiných zemí přitom vyplývá, že jiná cesta k významnému poklesu počtu nemocných než plošné zvýšení proočkovanosti populace nevede. Očkovat je možné celoročně, není nutné čekat na chladnější období s nižší aktivitou klíšťat. Naopak, čím dříve se podaří aplikovat dvě dávky navozující vysoký stupeň imunity, tím lépe.

Dobrý den, ve 3 letech jsem prodělala zánět mozkových blan (z chřipky). Nyní je mi 28 a přemýšlím o nějaké účinné prevenci (sportuji a chodím do lesa). Co byste mi, prosím, navrhovali? Můj stávající lékař doporučuje očkování proti encefalitidě, ale mám trochu obavu z možných reakcí na tuto vakcínu nebo jejích nežádoucích následků. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
pokud ráda sportujete a chodíte do přírody, je očkování proti klíšťové encefalitidě určitě vhodné. Jedná se o závažné onemocnění, mnohdy s trvalými následky, které se nedá kausálně léčit. Očkování proti této nemoci je nejrozšířenějším nadstandardním očkováním v ČR a je velmi dobře snášeno. O režimových opatřeních po očkování Vás poučí očkující lékař, k nejčastějším nežádoucím účinkům patří pouze mírná bolestivost v místě aplikace a únava v den očkování. Ochrana nastupuje po podání 2. dávky cca za 14 dnů a poté je potřeba podávat další dávky v pravidelných intervalech.
S pozdravem,
MUDr. Hana Ševčíková