Doporučujeme Vám objednat se na odbornou konzultaci k lékaři do centra Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Objednat konzultaci onlineKde očkujemeProti žloutence typu A lze očkovat samostatně dvěma dávkami s minimálním odstupem 6 měsíců, ochrana je dlouhodobá. Očkovat je možné také kombinovanou vakcínou proti typům A a B třemi dávkami (2 před odjezdem), ochrana je dlouhodobá až doživotní.
Žloutenku typu B lze očkovat samostatně třemi dávkami nebo kombinovanou vakcínou proti typům A a B třemi dávkami. Po třech dávkách je ochrana dlouholetá, pravděpodobně doživotní.
Proti tetanu, jehož původce se vyskytuje celosvětově, se v ČR očkuje v rámci pravidelného očkování. Přeočkování se provádí po 10 - 15 letech, u osob nad 60 let věku po 10 letech.
Pravidelná očkování – zkontrolujte si platnost pravidelných očkování (tetanus, záškrt, spalničky, příušnice atd.). V případě potřeby Vám poradí lékař centra Očkování a cestovní medicíny, která očkování je potřeba obnovit.
Kapénkové infekce – cestujete-li letadlem nebo jinými prostředky hromadné přepravy, zvažte očkování proti meningokokovým a pneumokokovým nákazám, proti chřipce, spalničkám nebo planým neštovicím. Tyto nemoci se přenáší vzduchem a vyskytují se celosvětově, některé celoročně a jiné sezónně.
Přenosná dětská obrna se v této zemi nevyskytuje. Přijíždíte-li však z endemické oblasti (Pákistán, Afghánistán, Nigérie), kde jste trávili 4 a více týdnů, může být po Vás záznam o platném očkování vyžadován.
Klíšťová encefalitida se v této zemi vyskytuje endemicky. Očkování se provádí třemi dávkami – potřebná ochrana vzniká 2 týdny po aplikaci druhé dávky. Přeočkování se provádí podle věku cestovatele po 3 nebo 5 letech.
Do této destinace nabízíme veškerý doplňkový sortiment do vaší cestovní lékárničky. Naši odborníci vám poradí s vhodným výběrem.
Uvedené informace mají pouze informativní charakter. Nenahrazují odbornou konzultaci s lékařem. Informujte se v ambulanci centra Očkování a cestovní medicíny o zdravotních rizicích, prevenci a léčbě.
Zdroje informací: WHO, CDC, ECDC.
Za březen 2014 bylo v České republice hlášeno 49 případů virové hepatitidy A, což je druhý nejvyšší počet za stejné období v posledních deseti letech a více než 100% nárůst oproti loňskému březnu. Vloni přitom onemocnělo v České republice žloutenkou typu A o čtvrtinu víc lidí než v roce předchozím.
Zvýšený výskyt žloutenky A hlásí například i ve Skandinávii. Příčinou byly podle norských úřadů zejména kontaminované mražené potraviny ze zahraničí a nákaza nechráněných cestovatelů v cizině s následným importem viru do domovské země.
„Infikovaná osoba vylučuje virus i několik týdnů před prvními příznaky, než vůbec zjistí, že je nemocná. Za tuto dobu může vystavit riziku nákazy desítky až stovky osob. Virus může navíc vylučovat i člověk s mírnější formou nemoci a přenést jej na osoby, které takové štěstí mít nebudou. Nejčastějšími místy nákazy jsou veřejné dopravní prostředky, nákupní centra, kina, divadla, stadiony, kolektivní akce, pošty nebo jiné prostory s větším nahromaděním osob a veřejná wc. Na površích jako jsou kliky, tlačítka bankomatu či nákupní vozíky může virus vydržet při pokojové teplotě i několik týdnů. S osobou, která nás nakazila se tak můžeme na daném místě minout i o více než jeden měsíc“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D., Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.
Kontakt s virem, i bez nákazy, přináší nařízení zvýšeného zdravotního dohledu po dobu 50 dnů, což je maximální inkubační doba. To mimo jiné zahrnuje odběry krve, zákaz účasti na hromadných akcích, odjezdu na dovolenou, na studijní či jiný pobyt v zahraniční, a v určitých případech i vyloučení z kolektivu a z obvyklé pracovní činnosti, zejména u zdravotníků a pracovníků s potravinami.
Riziko přenosu viru je vysoké v dětských kolektivech, ve školkách a školách s následnou hrozbou přenosu do rodin dětí i personálu. Závažnost nemoci obvykle stoupá s věkem. Nemoc vyřadí člověka z aktivního života i na několik měsíců, kdy je třeba držet dietu a vyloučit fyzickou zátěž. V případě nákazy hepatitidou typu B může mít onemocnění těžší a delší průběh než u žloutenky typu A. Jedná se o nákazu vysoce infekčním virem, který se přenáší tělními tekutinami. Může způsobit chronický zánět jater s následnou cirhózou až rakovinu. Účinnou ochranou před uvedenými nemocemi a jejich komplikacemi je očkování.
„Již jedna dávka vakcíny proti hepatitidě A chrání až na několik let. Pokud se přeočkuje za 6-12 měsíců druhou dávkou, nejpozději však do 5 let, je imunita dlouhodobá až doživotní. Na očkovanou osobu působí kontakt s virem jako další očkování, tzv. přirozený booster a bez nutnosti další vakcinace prodlouží a posílí imunitu “, vysvětluje Rastislav Maďar. „Proti virové hepatitidě B je možná ochrana samostatnou ale i kombinovanou vakcínou proti typům A i B současně. Imunita nastupuje po druhé dávce aplikované 4 týdny po první, třetí dávka za 6 měsíců chrání většinu očkovaných dlouhodobě až doživotně“.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D.
odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier
Chcete se poradit s odborníkem na očkování a cestovní medicínu?
Rezervujte si termín konzultace jednoduše online!
Česká republika má i nadále nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy v celé Evropě.
V loňském roce byla diagnostikována v ČR u 565 osob, po dvou letech poklesu tedy nastal opětovný nárůst počtu nakažených. To číslo přitom uvádí hlavně těžší případy infekce, nezřídka s postižením centrálního nervového systému a dlouhodobými následky. Lehčí formy záchytu, diagnóze a hlášení většinou uniknou. „Nejvíc případů bylo ve věkové kategorii 60-64 let, dále následovali 70+ let, 40-44 a 50-54 let. Vyskytly se i případy nákazy v nejmladších kategoriích od 0 do 1 roku věku a od 1 do 4 let věku. Celkem 72,9 % případů bylo přeneseno klíštětem, 1,9 % při odstraňování klíštěte, 0,9 % alimentárně (nepasterizované mléčné produkty) a u 24,3 % byl způsob přenosu neznámý. Smrtelný průběh byl v roce 2016 u jednoho pacienta. Nejvíc nemocných bylo tradičně v Jihočeském kraji, na Vysočině a v Plzeňském kraji, případy nákazy však byly hlášené ze všech krajů ČR,“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., Člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a Odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier.
Nejvyšší výskyt klíšťové encefalitidy za posledních 25 let zaznamenalo vloni Slovensko, zejména kvůli epidemiím po konzumací nepasterizovaných ovčích a kozích sýrů. I před nepasterizovaným mlékem a sýrem přenášenými infekcemi přitom chrání očkování. Z hlediska nákazy jsou rizikové i všechny sousední země, v Německu je například nejvíce případů v Bavorsku a v Sasku, které sousedí s ČR. V roce 2016 se objevily případy klíšťové encefalitidy poprvé v Holandsku. Ve Finsku, v pobaltských zemích i v evropských částech Ruska se vyskytuje i sibiřský typ viru klíšťové encefalitidy, zřejmě zavlečený migrujícími ptáky, který může být ještě nebezpečnější než náš evropský. U nás dostupné vakcíny však chrání i před ním.
„Tak jako u nás i v jiných evropských zemích je vyšší proočkovanost dětské a mladé populace než starších osob. Přitom nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií. Rizikové skupiny zahrnují nejen chalupáře, zahrádkáře, turisty, rybáře, houbaře, vodáky, cyklisty, golfisty apod., ale i vyznavače geocachingu nebo milovníky přírodních produktů (mléčných) konzumovaných bez tepelné úpravy. Zapomenout na svou ochranu by neměli ani majitelé psů a koček nebo jiných domácích mazlíčků, pokud mohou získat a přinést klíště,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Významnou novinkou je, že virus klíšťové encefalitidy byl v Evropě zjištěný nejen u klíštěte obecného, tedy tradičního přenašeče této nemoci nejen na našem území, ale i u klíšťat Dermacentor reticulatus (česky piják lužní), které obsahují větší množství viru a jsou odolnější vůči vnějším podmínkám. Tolerují chladnější počasí, časem se můžeme dočkat i zimních případů nákazy. Piják je schopný zůstat přisátý na zvířeti velmi dlouhou dobu, dokonce i několik měsíců a v této formě přezimovat.
Rozměrově je mnohem větší než klíště obecné a v přírodě využívá zhruba 60 různých zvířecích hostitelů. Tyto klíšťata si navíc kromě volně se pohybující zvěře často vybírají i psy. Přímo na člověka sice útočí méně než klíště obecné, podílí se však na rozšiřování oblastí zasažených virem a útočí často i na domácí hospodářská zvířata, jejichž mléko následně může virus obsahovat. Nákaza konzumací tepelně neupraveného mléka a mléčných výrobků může způsobit dlouhodobé zdravotní problémy a ze sousedního Slovenska je známý i smrtelný průběh takovéto infekce. Muž středního věku s oslabenou imunitou konzumoval pravidelně syrové kozí mléko na posílení imunity, nákaza virem klíšťové encefalitidy mlékem infikovaného zvířete se mu však stala osudnou.
V Evropě došlo k případu, kdy na klíšťovou encefalitidu umřeli příjemci orgánů od oběti dopravní nehody, dárce měl v době nehody zřejmě virus ve svém těle. Preventivní očkování jim mohlo zachránit život. Tyto situace jsou zatím raritní, ale s rozšiřováním oblastí výskytu KE mohou přibývat.
Nadále pokračuje tendence, že infekční klíšťata se dostávají stále severněji (čím dál větší problém s klíšťovou encefalitidou má např. Švédsko ale i Finsko) a dále do vyšších nadmořských výšek. Už jsou i v některých alpských údolích, a na území endemických zemí se objevují další nová ohniska nákazy (v roce 1998 bylo v Německu 63 rizikových oblastí, dnes jich je 146), včetně parků velkých měst v blízkosti jejich center.
„Nejen v ČR ale i v jiných zemích se pozoruje trend, že s počtem dávek vakcín klesá počet osob, které se na přeočkování dostaví. Postupem času v některých oblastech až na 15 %. Zastoupení skutečně chráněných osob v populaci je tedy mnohem nižší než osob, které někdy v životě očkování zahájily, ale dalšími dávkami po třech nebo pěti letech (podle věku a zvolené vakcíny) už nepokračovaly. Každý by si proto měl ověřit platnost své imunity, buď u svého praktického lékaře, nebo v očkovacím centru. V mnoha případech lze pokračovat jednou dávkou i při delším přesahu intervalu a nemusí se začínat znovu od první dávky, má to však svá pravidla a omezení. Proto bych doporučoval řešit to bez zbytečného odkladu,“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
I když má Česká republika nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropě, ochrana populace očkováním se zásadně nezvedá, platným očkováním je chráněna přibližně čtvrtina populace. V přírodě se ale pohybuje mnohem více lidí. Přitom např. v rizikových oblastech Švédska je očkovaných více než 30 % populace, v Německu a Lotyšsku více než 50 % a v Rakousku více přes 80 % obyvatel. Z dlouholetých zkušeností jiných zemí přitom vyplývá, že jiná cesta k větší redukci počtu případů než významné zvýšení proočkovanosti populace nevede.
I když má Česká republika nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropě, ochrana populace očkováním se zásadně nezvedá, platným očkováním je chráněna přibližně čtvrtina populace. V přírodě se ale pohybuje mnohem více lidí. Přitom např. v rizikových oblastech Švédska je očkovaných více než 30 % populace, v Německu a Lotyšsku více než 50 % a v Rakousku více přes 80 % obyvatel. Z dlouholetých zkušeností jiných zemí přitom vyplývá, že jiná cesta k větší redukci počtu případů než významné zvýšení proočkovanosti populace nevede.
Dobrý den, ve 3 letech jsem prodělala zánět mozkových blan (z chřipky). Nyní je mi 28 a přemýšlím o nějaké účinné prevenci (sportuji a chodím do lesa). Co byste mi, prosím, navrhovali? Můj stávající lékař doporučuje očkování proti encefalitidě, ale mám trochu obavu z možných reakcí na tuto vakcínu nebo jejích nežádoucích následků. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
pokud ráda sportujete a chodíte do přírody, je očkování proti klíšťové encefalitidě určitě vhodné. Jedná se o závažné onemocnění, mnohdy s trvalými následky, které se nedá kausálně léčit. Očkování proti této nemoci je nejrozšířenějším nadstandardním očkováním v ČR a je velmi dobře snášeno. O režimových opatřeních po očkování Vás poučí očkující lékař, k nejčastějším nežádoucím účinkům patří pouze mírná bolestivost v místě aplikace a únava v den očkování. Ochrana nastupuje po podání 2. dávky cca za 14 dnů a poté je potřeba podávat další dávky v pravidelných intervalech.
S pozdravem,
MUDr. Hana Ševčíková
