Rizika cestování v době sociálních sítí (3. díl)

Kůže je největším orgánem našeho těla a tvoří přibližně 7 % tělesné hmotnosti. A právě kůže bude spojovacím tématem 3. dílu naší minisérie Rizika cestování v době sociálních sítí. V 1. dílu jsme se seznámili s potenciálními hrozbami plynoucími z vody a jídla a ve 2. dílu jsme se zaměřili na nebezpečí plynoucí z kontaktu s volně žijícími živočichy a na rizika „městské turistiky“.

Zaměříme se na rizika spojená s kůží při cestování, zejména na podcenění ochrany před hmyzem a sluncem v důsledku trendů "non toxic" kosmetiky a na nebezpečí infekcí a alergií z tetování.

Fenoménem současných sociálních sítí je tzv. „non toxic“ kosmetika a kritika přípravků, které se aplikují na kůži. Snaha o maximálně „přírodní“ život doma i na cestách může vést k podcenění onemocnění přenášených hmyzem, jako je:

K prevenci patří používání účinných repelentů (nejen na oděv, ale i na kůži) s vhodnou koncentrací účinných látek DEET, Icaridin nebo jejich kombinací.

Aplikace repelentu. Autorem fotky je Avenier.


Od začátku roku 2025 bylo celosvětově hlášeno více než 4,5 miliony případů horečky dengue a došlo k více než 3 000 úmrtím. K rizikovým oblastem patří zejména destinace vyhledávané v zimních měsících: Jižní Amerika, JV Asie, Afrika .


Mapa šíření horečky dengue, srpen až říjen 2025. Zdroj mapy: ECDC.


Stejně jako mohou být neúčinné influencery propagované „domácí receptury“ repelentů, mohou být nefunkční i „přírodní“ přípravky a ovocné šťávy užívané místo ochrany před slunečním zářením.

Expozice kůže UV záření je rizikovým faktorem rakoviny kůže. WHO proto doporučuje krém s SPF alespoň 30 filtrující UVA i UVB.

Účinek je podmíněn:

  • dávkou cca 35 ml na dospělou osobu,
  • nanesením 20–30 min před sluncem,
  • opakováním každé 2 hodiny, po koupání či pocení.

Mnozí cestovatelé si ze svých cest odvážejí tetování. Při použití nesterilních nástrojů hrozí nákaza:  žloutenka B, žloutenka C HIV.

Tetování hennou. Autorem fotky je Ben Kerckx z Pixabay.


Ani dočasné tetování henou není bez rizik.

Je nutné rozlišovat:

  • Červená hena – zelenošedá pasta, fixace 2–12 hodin.
  • Černá hena – tmavě hnědá až černá, fixace ~1 hod, obsahuje para-fenylendiamin (PPD).

PPD může způsobit silnou alergickou reakci, puchýře a až trvalé jizvy.

Na alergickou reakci po aplikaci černé heny upozornilo letos i zpravodajství CNN Prima.

Před cestou je vhodné konzultovat prevenci a rizika s odborníky v našich očkovacích centrech.

Autoři:

Vypracovala: Mgr. Klára Majvelder Kutačová
Garant obsahu: MUDr. Hana Tkadlecová

Zdroje: