Od další pandemie nás dělí jen náhoda: Proč musíme být připraveni dřív, než přijde další virus?
Pandemie onemocnění covid-19 nám ukázala, jak zranitelný náš svět ve skutečnosti je. Ačkoliv se v současnosti většina lidí vrátila k běžnému životu a na globální zdravotní hrozby se snaží nemyslet, odborníci varují: další pandemie není otázkou „jestli“, ale „kdy“.
Proč je riziko nového masivního šíření infekcí vyšší než kdykoliv v historii, jaké viry představují největší hrozbu a jak se můžeme chránit? Na tyto otázky odpovídá doc. MUDr. Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU.
Může to přijít dříve a být horší než covid-19
Lidstvo sice během poslední pandemie dokázalo rekordně rychle vyvinout nové vakcíny a sdílet genetická data viru, v mnoha oblastech ale selhalo – chyběly krizové plány, ochranné pomůcky a velkým problémem se staly i dezinformace. Do budoucna se tak nemůžeme spoléhat na to, že máme na přípravu desítky let.
„Kdyby byl na té lodi jiný virus než hanta, už jsme teď mohli čelit další. Další pandemie není otázkou „jestli“, ale „kdy“. Nemůžeme vycházet z toho, že to bude znovu až za desítky let a že to bude podobné, jako naposledy u covid-19. Může to být o dost dříve a o dost horší. Stačila by k tomu jen pouhá kombinace některých vlastností existujících koronavirů. Příroda k tomu neustále vytváří nové příležitosti, viry běžně mutují. A i když není možné předpovědět přesné datum další pandemie, lze být dobře připravený,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Globalizace, klimatické změny a noví přenašeči
Dnešní propojený svět vytváří pro šíření patogenů ideální podmínky. Zatímco v minulosti cestoval virus mezi kontinenty měsíce, dnes urazí stejnou vzdálenost během několika hodin. Miliony lidí denně cestují letecky, a nakažený člověk tak může virus zavléct na druhý konec planety ještě předtím, než se u něj projeví první příznaky.
Riziko zvyšuje také:
- Rychlá urbanizace a přelidnění: Lidé žijící v nevyhovujících hygienických podmínkách bez přístupu k čisté vodě a kanalizaci vytvářejí ideální prostředí pro šíření infekcí.
- Kontakt se zvířaty a konflikty: Rozšiřování měst nutí lidi přicházet do styku s novými druhy zvířat. Migrační vlny způsobené válečnými konflikty pak pohyb mikrobů ještě zrychlují.
- Změna klimatu: Rostoucí teploty umožňují přenašečům nemocí posouvat se stále více na sever.
„Oteplování umožňuje šíření přenašečů řady infekcí do oblastí, kde dříve nepřežívali. V Evropě se stále víc na severu objevují komáři rodu Aedes, kteří mohou přenášet horečku dengue a chikungunya. V jižních částech Evropy se již trvale usadili... Následkem toho v posledních letech prudce narůstá výskyt horečky dengue. Je to nejrychleji se šířící onemocnění přenášené komáry na světě,“ uvádí doc. Maďar.
Podobný posun pozorujeme i u klíšťat, která se posouvají do vyšších nadmořských výšek a dále na sever. Klíšťová encefalitida je dnes hrozbou například i v jihočeské Skandinávii či Pobaltí.
Jaké viry sledovat? Největší hrozbou zůstává chřipka
Zatímco pozornost světových médií často poutá ebola, její pandemický potenciál je z epidemiologického hlediska nízký – nepřenáší se vzduchem a nakažený pacient je infekční až po nástupu těžkých příznaků, které ho většinou připoutají na lůžko.
Největší hrozbou pro globální populaci tak nadále zůstává chřipka a nové koronaviry.
„Příčinou další pandemie bude zřejmě nově zmutovaný chřipkový virus, který z ptačí říše, kde se vyskytuje mnoho jeho druhů, přestoupí do lidské, pravděpodobně znovu přes prasata. Anebo to bude nový koronavirus,“ upozorňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Odborníci v současnosti pečlivě sledují například kmeny ptačí chřipky H9N2 v Číně nebo H5N1 v USA, které získávají schopnost lépe se vázat na lidské receptory.
„I běžné sezónní kmeny chřipkových virů však každoročně způsobují statisíce hospitalizací a desetitisíce úmrtí jen na našem kontinentu, o to více nepochopitelná je dlouhodobě nízká proočkovanost obyvatel ČR proti této nemoci,“ připomíná doc. Maďar.
Jak se připravit na budoucnost?
Podle odborníků tkví klíč k úspěchu v konceptu One Health (Jedno zdraví), který propojuje humánní medicínu, veterinární péči a ochranu životního prostředí. Přibližně tři čtvrtiny nových infekcí totiž pocházejí právě ze zvířecí říše.
Nezbytnou součástí obranného systému je také využití moderních technologií – například genomického sekvenování, monitoringu odpadních vod nebo umělé inteligence pro včasnou předpověď ohnisek nákazy.
„Každá investice do prevence, epidemiologického dohledu, vědy, očkování a vzdělávání zvyšuje šanci, že příští pandemii zvládneme s mnohem menšími zdravotními i ekonomickými dopady. Na to se však často nemyslí, úspory ve zdravotnictví dopadají často právě na segment ochrany veřejného zdraví, kde následky nejsou vidět tak akutně, jako úspory ve zdravotní péči. V případě další pandemické krize se nám to může ve zlém vrátit,“ uzavírá doc. MUDr. Rastislav Maďar.