Tipy pro cestovatele

ČASTÉ DOTAZY PŘED CESTOU

Jak dlouho před cestou byste měli navštívit očkovací centrum?

Aby se stihla všechna doporučená očkování a zdravotní prevence, objednejte se na konzultaci do očkovacího centra nejméně 6–8 týdnů před zahájením vaší plánované cesty, u dlouhodobých cest i dříve. V případě odjezdu na poslední chvíli je vhodnější konzultace i pár dnů před odjezdem než žádná. Na návštěvu centra se připravte tak, abyste byli schopni poskytnout informace o trase, časových úsecích své cesty a také o předchozích očkováních. Nezapomeňte si s sebou vzít svůj očkovací průkaz.

Potřebujete pro cestu do zahraničí mezinárodní očkovací průkaz?

Budete-li cestovat do Afriky a Jižní Ameriky nebo těmito světadíly budete při své cestě projíždět, může po vás být vyžadován očkovací průkaz s potvrzením o provedeném očkování proti žluté zimnici. Toto očkování můžete absolvovat pouze ve zdravotnickém zařízení, kterému byla státem udělena příslušná akreditace.

Co byste si měli na konzultaci připravit?

V očkovacím centru se vás lékař bude ptát na cílovou destinaci a plán cesty (délka pobytu, typ ubytování, doprava). Zjistěte si co nejvíce informací o konkrétní destinaci, kterou hodláte navštívit.

Jaké léky byste si měli vzít s sebou?

Určitě je důležité mít s sebou cestovní lékárničku. Její složení je individuální dle zdravotního stavu cestovatele a dle zdravotních rizik v cílové destinaci. Lékárničku na míru s vámi sestaví lékař v očkovacím centru.

Vyplatí se mít zdravotní pojištění?

Ať už cestujete kamkoliv do zahraničí, rozhodně je doporučováno mít sjednáno zdravotní pojištění s dostatečným plněním. Adekvátní typ pojištění vám doporučí vaše pojišťovna.

10 KROKŮ K ZODPOVĚDNÉ ZDRAVOTNÍ PŘÍPRAVĚ 

  • Nastudovat si informace o destinaci (typ ubytování, doprava, příprava potravin a zdroje pitné vody, charakter oblastí, které navštívíte).
  • Zjistit aktuální rizika a epidemie v dané destinaci (www.ockovacicentrum.cz, WHO a Ministerstvo zahraničních věcí ČR).
  • Navštívit specializované centrum zdravotní péče pro cestovatele a získat potřebné zdravotní doporučení a poučení.
  • Absolvovat vhodné očkování dle destinace. Požádat o mezinárodní očkovací průkaz a uchovávat jej se svým pasem.
  • Sestavit cestovní lékárničku dle destinace.
  • Zajistit dostatečnou zásobu léků, které pravidelně užíváte. Případně si zajistit potvrzení o nemoci, pro kterou se léčíte.
  • Nezapomenout na sluneční brýle s UV filtrem, případně náhradní dioptrické brýle/kontaktní čočky. Dále šátek (hlava, uši, krk) proti slunci, průvanu a prachu.
  • Zjistit si kontakt na zastupitelské úřady v navštívené oblasti, ověřit si aktuální podmínky pro vstup do navštívených zemí a pobyt v nich.
  • Absolvovat zubní prohlídku a kompletní lékařské vyšetření. V případě delších pobytů požádat o výpis ze zdravotní dokumentace.
  • Uzavřít vhodné cestovní pojištění.

URČENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK

Zdravotní prevence se stanovuje dle několika faktorů rizik:

FaktorNižší rizikoVyšší riziko
Geografická oblastVyspělé zeměRozvojové země
Délka pobytuKrátkodobý pobytDlouhodobý pobyt
Navštívená část zeměMěstské oblastiVenkovské oblasti
Účel cestyObchodní účelTuristický resp. pracovní účel
Věk cestujícíhoMladší osoba *Velmi mladá nebo starší osoba (>65 let) 
ChováníOpatrné chováníRizikové chování
Typ ubytováníLuxusní ubytováníÚsporné bydlení

*mladší osoba = osoba v produktivním věku; velmi mladá nebo starší osoba = děti a senioři

NA CO SI DÁT PŘI CESTOVÁNÍ POZOR

Slunce

Vystavení kůže nezvykle intenzivnímu slunečnímu záření způsobuje zčervenání a loupání kůže, přehřátí organismu (úpal) nebo úžeh. U většiny dospělých i zdravých aktivních dětí by přizpůsobení se teplému prostředí nemělo být obtížné. Ohroženy jsou především rizikové skupiny osob (diabetici, kardiaci, hypertonici, astmatici, jedinci s chronickou nemocí dýchacích cest, obézní osoby, nejmenší děti nebo senioři), u kterých nedostatek tekutin, nadměrná námaha nebo stres mohou způsobit kolaps organismu.

Chcete-li si cestu za sluncem skutečně užít, nezapomínejte na několik jednoduchých preventivních opatření:

  • Používejte ochranný opalovací prostředek s ochranným slunečním faktorem (SPF) 20 nebo vyšším. U malých dětí (od 6 měsíců věku) se doporučuje používání ochranných přípravků s vyššími hodnotami – SPF 50 – a oblečení s UV filtrem.
  • Ochranný opalovací prostředek aplikujte alespoň 20 minut před venkovním pobytem a také vždy po pobytu ve vodě nebo po nadměrném pocení. Repelent se nanáší na opalovací krém.
  • Používejte sluneční brýle, pokrývku hlavy, lehký, vzdušný a pot absorbující oděv.

Jaký je rozdíl mezi úpalem a úžehem?

Úpal

Celkové přehřátí organismu, slabost, bolest hlavy, závratě, křeče, ztráta orientace.

Jak postupovat?

  • Lehněte si do stínu, na chladné větrané místo, odložte si oděv, podložte si nohy.
  • Ochlazujte studenými obklady hlavně hlavu.
  • NE káva a alkohol.
  • ANO vlažný čaj, voda nejlépe minerální nebo rehydratační roztok po doušcích.

Úžeh

Přehřátí mozku působením slunečního záření, zvýšená teplota, bolest hlavy, zimnice, nevolnost, zčervenání kůže, bolestivost pokožky, puchýře.

Jak postupovat?

  • Lehněte si do stínu.
  • Pijte vodu nebo rehydratační roztok.
  • Nepropichujte nikdy puchýře od slunce.
  • Na kůži aplikujte kyselé mléko nebo jogurt, máte-li, tak přípravek obsahující panthenol.
  • Prasklé puchýře ošetřete antibiotickou mastí a sterilně překryjte. 

Velká nadmořská výška

Rychlým výstupem do nadmořské výšky nad cca 2 800 metrů mohou nastat zdravotní potíže, které jsou známy jako tzv. výšková nemoc a které mohou mít závažné, někdy dokonce i smrtelné následky.

Jak postupovat?

  • Horský výstup provádějte vždy postupně podle příznaků adaptace organismu.
  • Varovné příznaky jako nechutenství, silná bolest hlavy, nespavost, dlouhodobá dušnost a bušení srdce by měly vést k aklimatizační přestávce.
  • Spánek by neměl být výš než 500 výškových metrů od předchozí noci.
  • Dbejte na zvýšený příjem tekutin.
  • Nepřeceňujte své síly.
  • Vyhýbejte se alkoholu, sedativům a přípravkům obsahujícím kofein.

Cestovní nemoci

Jet lag = pásmová nemoc

Na pásmovou nemoc, která je známa také pod názvem jet lag, si často stěžují osoby, které při svých cestách rychle překonávají více než tři časová pásma. Protože se naše tělo řídí svými vnitřními biologickými hodinami, potřebuje určitou dobu k tomu, aby se přizpůsobilo novému časovému pásmu. Příznaky pásmové nemoci zahrnují únavu, nespavost, sníženou chuť k jídlu a bolesti hlavy.

Jak postupovat?

  • Pokud je to možné, zkuste po překonání každých šesti časových pásem přerušit svou cestu a dopřejte si alespoň jednodenní odpočinek.
  • Zahajte přípravu na časový posun již doma před odletem (dříve nebo později se ukládejte ke spánku podle směru časového posunu).
  • Důležité povinnosti si naplánujte tak, aby je bylo možno splnit až po uplynutí 24 hodin od příjezdu. Co nejrychleji respektujte „nový čas“. U krátkých pobytů do 48 hodin naopak zůstaňte u domácího času, je-li to možné.

Kinetóza

Zhruba každý dvacátý člověk trpí při cestování kinetózou (automobil, letadlo, loď, autobus). Nemoci z pohybu, která je známa také jako mořská nemoc, se můžete vyhnout vhodným výběrem svého sedadla. K dispozici je také několik účinných léčiv, která vám doporučí lékař.

Jak postupovat?

  • Auto/autobus: obsazujte místo co nejvíce vepředu.
  • Letadlo: nejstabilnější místa jsou sedadla nad křídly.
  • Loď: snažte se obsadit kabinu uprostřed délky trupu a co nejblíže čáře ponoru (dolní paluba u okna).

Riziko hluboké žilní trombózy (žilní trombóza, embolie)

Nedostatkem pohybu v letadle, vlivem těsného oblečení, dehydratací a sníženým tlakem kyslíku a vlivem dalších faktorů vzniká při delších cestách letadlem riziko hluboké žilní trombózy a embolie.

Jak postupovat?

  • Nejméně jednou za hodinu napínejte a povolujte lýtkové svaly, hýbejte prsty na nohou, kružte chodidly.
  • Každé 2 hodiny se projděte v uličce, choďte po špičkách a po patách.
  • Na dobu letu si oblékněte kompresní elastické punčochy.
  • Dostatečně pijte nealkoholické nápoje.
  • Nepijte alkohol ani kávu.
  • Poraďte se s lékařem o vhodném preventivním užívání léků, případně potřebě kompresních punčoch.

Hmyz

Při cestování do oblastí s tropickým podnebím budete přicházet do styku s rozmanitými druhy hmyzu, které jsou schopny přenášet různá onemocnění. Proti některým onemocněním přenášeným hmyzem je možné se chránit očkováním, proti jiným preventivním užíváním léků. Následná doporučení jsou prospěšná vždy.

Jaká je prevence? 

  • Základní prevencí je užívání repelentu proti hmyzu. Myslete na dobu účinnosti repelentu a případně jej používejte opakovaně dle návodu.
  • Kdykoliv je to vzhledem k okolním podmínkám možné, noste volný světlý oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi a pokrývku hlavy.
  • V rizikových oblastech používejte při spaní moskytiéry, v místnosti elektrické odpařovače do zásuvky a v oknech sítě.
  • V malarických oblastech omezte pohyb venku po setmění a v noci.

Voda

Ujistěte se, že voda, kterou používáte, je nezávadná a pitná. Kontaminovanými vodními zdroji se mohou přenášet závažná onemocnění jako například břišní tyfus, žloutenka typu A, úplavice a cholera. Dostatečnou kvalitu pitné vody z vodovodu nemohou zaručit ani hotely nejvyšší kategorie.

Jaká je prevence? 

  • Ke konzumaci používejte pouze kupované originálně balené nápoje, ideálně sycené oxidem uhličitým, případně filtrovanou vodu.
  • Vyhýbejte se kostkám ledu (nemusí být vždy vyrobeny z pitné vody a nemusí být s nimi ani správně manipulováno).
  • Pitnou vodu byste měli používat také k čištění zubů. Pokud ji nemáte k dispozici, použijte balenou, vydezinfikovanou nebo přefiltrovanou vodu, ev. dostatečně převařenou.

Pobyt ve vodě

Krásou sladkovodních jezer, pomalu se pohybujících řek a potoků v rozvojových zemích byste se měli těšit vždy z bezpečné vzdálenosti. Mohou být totiž zamořeny larvami parazitů – bilharzií. Tito paraziti dokážou pronikat i neporušenou lidskou pokožkou a v některých případech způsobují závažná onemocnění.

Jak si počínat?

  • Vyhýbejte se plavání, brodění nebo chůzi ve sladkovodních jezerech a pomalu se pohybujících řekách a potocích, nemáte-li jistotu, že se v nich tito paraziti nevyskytují. Vyhněte se také loužím v blízkosti těchto jezer a řek.
  • Nelze-li se styku s přírodní sladkou vodou vyhnout, vždy se následně rychle osušte ručníkem, abyste parazitům znemožnili ulpět na vaší pokožce a vniknout do ní.

Potraviny

Nedostatečná sanitační opatření, nehygienická manipulace s potravinami, působení tepla a vysoké vlhkosti v oblastech s tropickým podnebím – to vše jsou faktory, které přispívají k množení choroboplodných zárodků způsobujících kontaminaci vody a jídla. I když se budete chtít seznámit se specialitami místní kuchyně, je rozumné se ujistit, že potraviny byly dostatečně tepelně zpracovány. Tím se vyhnete nemocem přenášeným parazity, bakteriemi či viry (průjem, žloutenka typu A, břišní tyfus, úplavice, cholera a další).

Dodržujte pravidlo šesti „O“: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit. Pravidlo šesti „O“ může snížit riziko průjmu.

Jaká je prevence? 

  • Vždy se ujistěte, že všechny potraviny jsou dostatečně tepelně upravené, týká se to zejména masa a mořských plodů. Jídla konzumujte, dokud jsou horká.
  • Nejezte tepelně nezpracované jídlo od pouličních prodejců nebo nepasterizované mléčné výrobky.
  • Vyhýbejte se studeným plátkům masa, salátům, listové zelenině, ovoci, které nelze oloupat a dobře oprat, a točené zmrzlině.
  • Nejezte konzervované potraviny po záruce a je-li plechovka „nafouklá“ nebo „vypouklá“.

Cestovatelské průjmy

Průjem patří k nejčastějším zdravotním problémům osob cestujících do zahraničí. S průjmem se během své cesty setká až 50 % turistů. Nejčastějšími příčinami cestovatelského průjmu jsou kontaminované potraviny a voda. Při postižení cestovatelským průjmem nebývá ve většině případů potřebná návštěva lékaře. Preventivně doporučujeme každý den užívat probiotika. Probiotika se preventivně začínají brát již několik dnů před odjezdem podle jejich typu.

KONTAKT S VOLNĚ ŽIJÍCÍMI ZVÍŘATY

Při cestování se vyhýbejte kontaktu se zvířaty, nehlaďte je a nekrmte z důvodu rizika nákazy vzteklinou.

Vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému, postihuje všechny teplokrevné živočichy včetně člověka. I v současné době je toto onemocnění smrtelné, proti této nemoci neexistuje žádná účinná léčba. Proto se doporučuje zvážit očkování ještě před cestou, pokud je pravděpodobné, že dojde ke kontaktu se psy či divoce žijícími zvířaty (tzv. preexpoziční profylaxe). K rizikovým aktivitám patří kempování, dobrodružné cestování, jeskyňářské aktivity, práce se zvířaty nebo jejich vzorky či návštěvy venkova.

MÍSTA S VÝSKYTEM VYŠŠÍHO MNOŽSTVÍ OSOB

Místa s vyšší koncentrací osob zvyšují pravděpodobnost nákazy různými onemocněními, převážně přenosnými kapénkovou cestou. Největší riziko představují uzavřené a špatně odvětrávané místnosti (nákupní centra, haly letiště, hromadná doprava apod.).

Jaká je prevence? 

  • Pokud je to možné, vyhýbejte se místům s velkou koncentrací lidí.
  • Myjte si často ruce. Používejte mýdlo a vodu nebo dezinfekci na ruce na bázi alkoholu.
  • Udržujte bezpečnou vzdálenost od ostatních osob.
  • Pokud si nelze udržovat fyzický odstup, noste roušku.
  • Nedotýkejte se očí, nosu ani úst, pokud nemáte umyté (vydezinfikované) ruce.