Nárůst žluté zimnice v Jižní Americe

V roce 2025 hlásily z jihoamerických zemí výskyt žluté zimnice Brazílie (119, z toho 47 úmrtí), Bolívie (8, z toho 2 úmrtí), Ekvádor (11, z toho 8 úmrtí), Guayana (1 smrtelný případ), Kolumbie (125, z toho 50 úmrtí) a Peru (46, z toho 18 úmrtí), přičemž ohniska výskytu byla i mimo amazonský region, včetně Andských oblastí.

Od začátku letošního roku jsou prozatím případy hlášeny jen z Kolumbie. Jedná se o 21 nakažených, z nichž 9 zemřelo. Onemocnění v Kolumbii bylo od roku 2024, kdy tato epidemie vypukla, do ledna 2026 hlášeno z oblastí Caldas, Caquetá, Cauca, Guaviare, Huila, Meta, Nariño, Putumayo, Tolima a Vaupés (viz mapa).

Mapa výskytu žluté zimnice v Kolumbii | Zdroj: Mapový podklad Mapy.com

K nejvíce postižené oblasti patřila Tolima, z níž bylo od začátku epidemie v roce 2024 do 15. ledna 2026 hlášeno přes 85 % případů. Většina postižených osob nebyla očkovaná nebo cestovala do oblastí s vysokým či velmi vysokým rizikem nákazy bez předchozího očkování. Zvýšený výskyt žluté zimnice je dáván do souvislosti s vyšším úhrnem srážek způsobeným klimatickým jevem La Niña.

Onemocnění bylo v Kolumbii krom lidí zaznamenáno i u 53 primátů, přičemž výskyt u primátů může napomoci včasnému odhalení epidemie žluté zimnice, neboť mají klinický průběh a úmrtnost podobnou jako lidé.

Žlutá zimnice způsobená virem patřícím do čeledi Flaviviridae se v současnosti vyskytuje v Jižní Americe a Africe – v tropickém a subtropickém pásmu. Přenašečkami viru jsou samičky komára nejčastěji rodu Aedes, nebo Haemagogus. Jedná se o komáry s denní aktivitou, kteří se mohou vyskytnout i v městských oblastech. Onemocnět mohou lidé a primáti. Přímý přenos mezi lidmi je teoreticky možný infikovanou krví (např. poraněním o jehlu od infikovaného jedince, nebo při práci s krví infikovaných osob v laboratoři).

Komár Aedes | Zdroj: Fotka od National Institute of Allergy and Infectious Diseases z Unsplash

Příznaky žluté zimnice:

Inkubační doba trvá 3–6 dní, příznaky se mohou objevit ve dvou stádiích. První se projevuje zejména:

  • Horečkou.
  • Únavou a celkovou slabostí.
  • Bolestmi hlavy, zad a břicha.
  • Zvracením, popřípadě průjmem.
  • Zarudnutím tváří, spojivek a okrajů jazyka.
  • Může dojít k poruchám srdečního rytmu.

Přibližně u 15 % lidí nakažených žlutou zimnicí se po přechodném zlepšení projeví další příznaky zahrnující:

  • Opětovný nástup horečky.
  • Zežloutnutí kůže a očí v důsledku poškození jater.
  • Mohou být poškozeny ledviny.
  • Krvácení z úst, nosu, očí, žaludku, do kůže a sliznic (tzv. hemoragická horečka).
  • Selhávání vnitřních orgánů a upadnutí do šokového stavu.

Přibližně 50 % nakažených v této fázi onemocnění umírá. Vhodné je brát v potaz, že horší průběh hrozí osobám nově příchozím do rizikové oblasti.

Léčba

Léčba je nespecifická, zahrnující zmírňování příznaků. V případě těžkých případů dochází k hospitalizacím nakažených na jednotkách intenzivní péče.

K prevenci onemocnění patří očkování živou očkovací látkou, která by měla poskytovat celoživotní imunitu, která se u 80 % lidí vyvine do 10 dnů od podání očkovací látky (do 30 dnů u více než 99 %). Očkování je možné u dětí od 9 měsíců. U osob nad 60 let se zvažuje poměr rizik a přínosu očkování.

Do některých zemí je vyžadován certifikát o očkování

Certifikát o očkování proti žluté zimnici vyžadují některé země pro umožnění vstupu na jejich území. Tato podmínka může být specifikována jen pro vstup ze zemí s endemickým výskytem žluté zimnice.

Další formou prevence je používání účinných repelentů na kůži a nošení ochranného oděvu (s možností jej naimpregnovat repelentním přípravkem).

V rizikových oblastech navíc dochází i k eliminaci míst, kde dochází k zadržování stojaté vody a používání přípravků k hubení larev komárů. Před cestou je vhodné konzultovat prevenci a rizika s odborníky v našich očkovacích centrech.

Autoři

Vypracovala: Mgr. Klára Majvelder Kutačová
Garant obsahu: MUDr. Hana Tkadlecová

Zdroje