Nahrávám

Vyšší proočkovanost proti chřipce by zabránila úmrtí a přinesla úsporu jedné miliardy

Každoročně chřipka postihuje 5 - 15 % obyvatel naší planety, způsobuje oběti na lidských životech, dlouhodobé zdravotní komplikace i značné finanční ztráty pro rodinu, zaměstnavatele i stát.


Tisková zpráva | Závažnou formou této nákazy ročně onemocní 3 - 5 miliónů osob, pro 250.000 až 500.000 z nich končí smrtelně. Skutečných obětí chřipky je však mnohem více než ukazují oficiální statistiky.

Jako příčina úmrtí se eviduje spíše kardiovaskulární selhání nebo jiná chronická základní nemoc, než před týdny prodělaná chřipka, která akutní zhoršení způsobila. Případy chřipky se vyskytují celoročně, jejich intenzita stoupá v chladnějším období, tj. v průběhu podzimu a zimy. Infekčnost pacienta začíná již 1-2 dny před vznikem prvních příznaků a končí obvykle 5-7 dní po nástupu chřipky. Děti a pacienti s oslabenou imunitou však mohou být infekční i delší dobu. „Nekomplikované infekce dýchacích cest způsobuje mnoho infekčních původců, zejména virů a bakterií. Projevují se např. suchým kašlem, pálením za hrudní kostí, bolestí hlavy, svalů a kloubů, chrapotem či pálením a slzením očí. Nebezpečné jsou však hlavně skutečná chřipka, RSV infekce u dětí a některé bakteriální infekce, které mohou vést k závažným komplikacím s hospitalizací až k úmrtím“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. Skutečná chřipka oslabí obranyschopnost dýchacích cest i celkovou imunitu a vyčerpá kapacity imunitního systému, čím vzniká riziková situace při další akutní infekci – tzv. superinfekci jiným patogenem, např. bakterií pneumokok. Chřipka může akutně zhoršit dlouhodobé chronické onemocnění např. srdce, jater, ledvin či astma.

Proočkovanost populace je velmi nízká

Proočkovanost proti chřipce je v ČR velmi nízká, pohybuje se na úrovni 5 %, navíc s klesajícím trendem v posledních letech. Její zvýšení na 15 % by přineslo vedle stovek zachráněných lidských životů finanční úsporu přes 1 miliardu Kč. Vzorem mohou být některé jiné země Evropy, jejíž obyvatelé jsou méně manipulovatelní laickými názory na kvalitu chřipkových vakcín šířenými např. internetem. Význam ochrany zdraví očkováním si uvědomují např. v Německu, Itálii, Velké Británii, Španělsku nebo ve Francii, kde dosahuje proočkovanost proti chřipce více než 20 %. Cílem Evropské unie je přesáhnout v proočkovanosti hranici 30 % a WHO stanovila cíl proočkovat 75 % seniorské populace nad 65 let věku, což např. v roce 2009 splnili nebo téměř splnili Holandsko, Velká Británie, Itálie, Francie a Španělsko.

Nižší proočkovanost znamená vyšší výdaje na léky

V České republice jsou v souvislosti s chřipkovými epidemiemi ve srovnání se státy s větší proočkovaností vyšší náklady rodin na léky, státu na nemocenskou, zdravotních pojišťoven na léčbu, a i vyšší počet úmrtí. Pro stát představuje chřipková epidemie obrovské přímé i nepřímé náklady, které dosahují několik miliard českých korun. Dle studie provedené společností Deloitte (duben 2012) dochází u zaměstnanců k propadu čistého příjmu v závislosti na výši platu při pětidenní absenci od 1 619 Kč do 8 268 Kč (průměrný plat 10 až 60 tisíc korun). U zaměstnavatele představuje součet mzdových nákladů a náhrady mzdy, kterou platí zaměstnanci na nemocenské, ztrátu ve výši 3 704 Kč až 21 211 Kč. S délkou absence stoupá ztráta pro obě strany. Finanční ztráta rodiny postižené nekomplikovanou chřipkou může být více než deset tisíc korun, na léky, vitamíny, regulační poplatky, cestovní náklady k lékaři či do lékárny, a především za ušlý zisk. První 3 dny nemocenské nemá postižený nárok na kompenzaci výdělku. Zdrojem nákazy pro členy rodiny je často malé dítě navštěvující kolektivní zařízení. Pro rodiče to znamená absenci v práci, případně zbytečné čerpání dovolené bez skutečného odpočinku. Pro rizikové členy rodiny – starší osoby, chronicky nemocné příbuzné, nejmenší děti, těhotné ženy a obézní osoby představuje nákaza v rodině potenciálně život ohrožující situaci, buď následkem primární virové infekce, nebo superinfekce. Než postižené osoby donutí zhoršující zdravotní stav ulehnout, v rámci inkubační doby a mírnějších počátečních příznaků vystaví virům stovky osob, z kterých mohou desítky onemocnět. Tím vzniká riziková situace v okolí každé z nich s možnou nákazou rodinných příslušníků, sousedů, přátel, kolegů i cizích osob.

Chřipka ohrožuje zaměstnavatele

Zaměstnavatelé čelí při chřipkové epidemii riziku nesplnění závazků, poklesu efektivity práce a produkce. K tomu zbytečné finanční náklady na nepracujícího nemocného zaměstnance ve výši 60 % platu od 4. do 21. dne nemocenské. „První nemocní v pracovním kolektivu obvykle ulehnou, další již tuto možnost často nemají, do práce dochází s nemocí a virus dál rozšiřují v práci i mimo ní. Obzvlášť nebezpečná je taková situace u zdravotnických pracovníků v kontaktu s pacienty. Přenos infekce na nejrizikovější pacienty může znamenat fatální konec. Celý rok bojují o životy svých pacientů a v rizikové sezóně je zbytečně ohrožují. Procento očkovaných zdravotníků je přitom v ČR velmi nízké, na rozdíl např. od USA, kde je očkováno přes 60 % této profesní skupiny, a v nemocnicích, kde očkování kvůli ochraně pacientů vyžaduj povinně je to dokonce až 98 %. Používání roušky má v ochraně před přenosem chřipky nespolehlivý a poměrně krátkodobý efekt, náhrada očkování rouškou je proto jen alibismem. Navíc absence lékařů a sester na pracovišti přináší zhoršení kvality péče o hospitalizované pacienty, vyšší výskyt nemocničních infekcí, dekubitů apod. Zaměstnavatelé by proto měli být nejen ochotní zajistit očkování svých zaměstnanců proti chřipce zdarma, ale být mnohem důslednější v komunikaci rizik a negativních následků. Z důvodů neznalosti, či různých fám, pověr a mýtů je totiž často využití bezplatné možnosti očkování zaměstnanci minimální. Absolutní samozřejmostí by mělo být očkování v ústavních zařízeních pečujících o akutně i chronicky nemocné osoby, kterých vedení by mělo být v tomto ohledu důslednější. Navíc zdravotníci by různých fámám a dezinformacím neodborného charakteru neměli podléhat“, doplňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Doporučená prevence

K možným preventivním opatřením patří izolace nemocného, vyhýbání se nahromadění osob v rizikovém období (kina, divadla, MHD, kostely, nákupy v exponované době atd.), a pečlivá hygiena rukou (s mýdlem a důkladným vysušením, případně s dezinfekcí), jejíž úroveň je u naší populace obecně nedostatečná. Dále je nutné chránit ústa a nos u kašle a kýchání, použité jednorázové kapesníky po použití vyhodit, omezit doteky očí, nosu a úst rukou po kontaktu ruky s kontaminovanými povrchy a předměty (kliky, nákupní vozíky, bankomaty, peníze apod.).

Účinnou ochranou před nemocí a jejími komplikacemi je očkování. Očkování je vědecky podloženou metodou ochrany zdraví s kontinuálním odborným i celospolečenským dohledem a mělo by se stát integrální součástí zdravého životního stylu naší populace. „V ČR je nutné nejen zvýšit celkovou proočkovanost populace proti chřipce, zejména však u rizikových skupin a zdravotnických pracovníků, ale současně zefektivnit komunikaci praktických lékařů s pacienty s cílem pochopení pozitivního vlivu preventivní vakcinace v ochraně jejich zdraví“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. Fámy na internetu, podceňování očkování a nesmyslné strašení jeho následky vede k lidským obětem a finančním ztrátám.

Jako lékař uznávám některé alternativní postupy, seznámil jsem se s ayurvédou při opakovaných návštěvách Cejlonu i s čínskou medicínou přímo v Pekingu. Věřím na sílu přírody a toho, co nám poskytuje. Pokud by však na všechno stačili bylinky, nebyly by v minulosti lidstva devastující pandemie. Jen známá španělská chřipka si vyžádala přes 40 miliónů obětí, včetně mladých osob. Různé přírodní produkty a babičkovské rady existují staletí, významné úspěchy v boji s infekčními nemocemi však přinesla až moderní medicína od druhé poloviny 20. století. Ignorance a podceňování moderních, vědecky ověřených a neustále monitorovaných postupů, včetně vakcinace, tak může mít fatální následky“, uzavírá Doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění mohou využít možnost hrazeného očkování proti chřipce osoby

  1. nad 65 let věku,
  2. po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk,
  3. které trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin, nebo diabetes mellitus,
  4. umístěných ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem. I přes bezplatnost a doporučení odbornými autoritami je využití možnosti ochrany zdraví očkováním nízké i u nejzranitelnějších rizikových skupin.

"Jednou z nejvážnějších hrozeb pro zdraví a životy pacientů při probíhající chřipce nebo těsně po ní je invazivní pneumokoková infekce. Záněty mozkových blan a zejména nebezpečné zápaly plic si každoročně vyžádají velké množství postižených i zbytečných obětí. To dokládají i naše zkušenosti na Klinice infekčního lékařství FN Ostrava", říká MUDr. Lenka Petroušová. "Zbytečných proto, že i proti pneumokokům existují očkovací látky již prakticky pro všechny věkové kategorie" – uzavírá MUDr. Petroušová. Očkování proti pneumokokům a chřipce je možné současné při jedné návštěvě lékaře, každá se však aplikuje samostatně do jiného ramena.
 
Tisková konference společnosti Avenier, a.s.
Praha, září 2013


Chcete se poradit přímo s lékařem?
Rezervujte si termín jednoduše online!
 

Další články v rubrice
Má ještě očkování proti chřipce tuto sezónu smysl? Aktuální otázky a odpovědi Doc. Maďara na téma chřipka. 10.01.2017

V současné době probíhá v České republice chřipková epidemie a v souvislosti s tím se  v médiích objevují informace, že na očkování je již pozdě. Je to pravda?

Aktuální informace k očkování proti žluté zimnici 13.12.2016

Informace k očkování žluté zimnice pro cestovatele.

Rozhovor - Cestování seniorů 01.12.2016

Poslechněte si rozhovor s MUDr. Hanou Ševčíkovou o cestování osob nad 55 let.

Výrazný letošní nárůst případů klíšťové encefalitidy pokračuje 28.11.2016

Po dvou letech poklesu zaznamenáváme v letošním roce v České republice nárůst klíšťové encefalitidy.

Aktuální informace k chřipkové sezóně 2016/2017 21.11.2016

Nižší vlhkost vzduchu a méně slunečného záření v nadcházejících měsících prodlužují životaschopnost chřipkových virů v prostředí.