Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění, které je přenášeno ze zvířat na člověka infikovaným klíštětem a způsobí zánět mozku nebo zánět mozkových blan.
Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající nervový systém. U dětí má tendenci způsobovat spíše záněty mozkových obalů (meningitidu). (↑)
Klíšťová encefalitida se přenáší na člověka ze zvířat, především infikovaným klíštětem, méně častý způsob přenosu je konzumací syrového mléka a nepasterizovaných mléčných výrobků od nakažených zvířat (kozy, krávy, ovce) nebo poraněním při vytahování infekčního klíštěte domácímu zvířeti. K přenosu nákazy dochází již po dvou hodinách po přisátí infikované samičky nebo nymfy. Nakažená klíšťata v různých vývojových stadiích se vyskytují ve všech krajích České republiky, aktivní jsou v období od jara až podzimu. Upřednostňují vlhká místa. (↑)
První příznaky se objeví většinou za 7-14 dní. Onemocnění probíhá většinou dvoufázově, může proběhnout jen jedna fáze onemocnění nebo i bezpříznakově. První fáze trvá obvykle 3-5 dní, projeví se podobně jako chřipka – bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota, bolest hlavy, únava, nechutenství. Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění klíšťovou encefalitidou, kdy se objeví vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost. Dochází k postižení centrálního nervového systému s projevy nervové obrny, ztuhnutí svalů, třesem, závratěmi, poruchami paměti, spánku, dezorientací. Akutní stav trvá 2-3 týdny.
Následkem 2. fáze onemocnění mohou být trvalé následky např. chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy, obrna svalů v obličeji, obrny končetin.
Prodělané onemocnění v mladším věku nemusí být zárukou celoživotní imunity, doporučuje se za 20 - 30 let zkontrolovat hladinu protilátek v krvi a zkonzultovat situaci s lékařem. Pokud je onemocnění proděláno ve středním a starším věku, předpokládaná imunita je dlouhodobá až doživotní. (↑)
Infikovaná klíšťata se vyskytují v celé střední Evropě (ČR, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Polsko), na Balkánském poloostrově, v Pobaltských zemích, v Bělorusku, severní části Ruska (Sibiř), v asijských zemích (Čína, Japonsko). V poslední době byl zaznamenán nárůst výskytu i na severu Evropy (Švédsko, Norsko, Finsko). Endemické oblasti sahají od východní Francie po asijský Dálný východ a od Albánie na jihu až téměř po hranice severního polárního kruhu ve Finsku.
Na webu společnosti Protean s.r.o. (www.kliste.cz) najdete grafy s přehledy výskytu infikovaných klíšťat v jednotlivých letech a jejich rozložení v krajích a okresech ČR. (↑)
Do přírody je vhodné mít světlé oblečení (klíšťata jsou na oblečení vidět), pevnou obuv a delší ponožky, do kterých jsou staženy kalhoty. Klíště se dostává na tělo nejčastěji štěrbinou mezi kalhotami a obuví, leze směrem vzhůru a přisaje se kdekoliv na těle i na hlavě ve vlasech. Je vhodné používat repelent, který se stříká na oděv i kůži a zabrání vniknutí a přisátí klíštěte. Na oblečení lze použít insekticidy. V přírodě nesedejte a nelehejte si bez podložky přímo na trávu.
Po procházce v přírodě si prohlédněte důkladně tělo, zda nemáte přisáté klíště. Klíště se často drží na vlhčích místech – podkolenní a podpažní jamka, intimní partie. Přisáté klíště nesvědí a nepříjemné pocity se mohou objevit až za několik hodin, dnů, kdy již může být přeneseno onemocnění.
Na trhu je velká nabídka repelentů ve formě sprejů, gelů, náramků apod. Tyto repelenty se od sebe liší obsahem účinné látky, dobou ochrany, vhodnosti pro děti apod. Používejte kvalitní spreje, které účinkují nejen na hmyz (komáry, ovády, mouchy), ale i na další členovce (klíšťata, pavouky) a jsou odolné proti vlhku a potu. Při použití repelentu společně s opalovacím krémem naneste nejdříve krém proti slunci, potom repelent.
Nejvhodnějším způsobem prevence před tímto onemocněním je očkování proti klíšťatům. Doporučuje se zejména osobám, které žijí v rizikových oblastech, nebo osobám, které se pohybují v přírodě, sportují nebo chodí na pravidelné vycházky s domácími miláčky. (↑)
Klíšťová encefalitida je problémem jen v jižních Čechách
Tato nemoc již dávno není jen problémem jižní části republiky a dnes se již vyskytuje prakticky na celém území naší země. Podle počtu diagnostikovaných případů a závažných následků této nemoci je u nás nejhorší situace v celé Evropské unii, což znamená stovky zbytečně a nezvratně postižených osob ročně.
Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, tam já nechodím
Infikovaní přenašeči klíšťové encefalitidy se vyskytují na loukách, zahradách, v parcích. Číhají na vysoké trávě u chodníků a cyklostezek kde se pohybují hostitelé, jejíž krev potřebují sát, tj. zvířata a člověk. Nákaza je možná dokonce i doma od klíšťat přinesených v srsti domácích mazlíčků.
Když si klíště včas najdu a odstraním, nebudu nemocný
Klíště přenese virus klíšťové encefalitidy již po 2 hodinách od přisátí. Je-li klíště tedy odstraněné ihned po návratu z delší vycházky, může být i tak pozdě. Navíc nemalá část postižených osob si není vědoma přisátí klíštěte. Infekci totiž přenáší i malé, volným okem hůř viditelné nižší formy klíšťat tzv. nymfy, které po nasátí krve rychle odpadnou.
Po nálezu klíštěte půjde hned za lékařem, on mi pomůže
Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje specifický lék, i při včasném záchytu nezbývá než potlačovat jednotlivé příznaky a čekat, jak to dopadne. Ani rychlá hospitalizace nezlepšuje prognózu nemoci. Po přisátí přenašeče nejsou v prevence klíšťové encefalitidy účinná antibiotika ani postexpoziční očkování.
V lese použiju repelent a dlouhé kalhoty, to jako prevence stačí
Klíště se často zachytí oblečení a podleze na kůži pod ním. S pokožkou natřenou repelentem nemusí přijít vůbec do kontaktu. Někdy lze klíště objevit i pod spodním prádlem. Přisát se navíc může i ve vlasové části hlavy, kam se repelent běžně neaplikuje. K tomu promoknutí nebo pocení účinnost repelentů snižují. Jedinou prevencí s vysokou jistotou zabránění nebezpečné nemoci je preventivní očkování.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. (↑)
V prvních hodinách je klíště přichyceno jen kusadly, lze lehčeji odstranit. Později vytvoří ze slin cementový obal a klíště je pevně připevněno ke kůži.
Při vyndávání klíštěte nepoužívejte olej, krémy. Je potřeba co nejdříve klíště zakapat desinfekcí nejlépe jódem, alkoholem a nechat chvíli působit, čímž se ničí viry a bakterie v těle klíštěte. Potom vikláním na obě strany uvolňovat zacementované klíště. K vytáhnutí klíštěte použít speciální pinzetu nebo plastovou kartu. Pinzetou uchytit klíště co nejblíže k povrchu kůže, jemně pootočit doprava, doleva (tím nalomit cementovou vrstvu) a vytáhnout nahoru kolmo k povrchu kůže. Ranku po odstranění klíštěte znovu dezinfikujeme, při větší ráně přelepíme náplastí. (↑)
 |
„Ixodes.ricinus.searching“ od James K. Lindsey – James Lindsey's Ecology of Commanster Site. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons. |
Klíště obecné je roztoč, který patří do čeledi klíšťatovití. Živí se sáním krve na savcích, plazích nebo ptácích. Klíšťata jsou přenašeči řady infekčních chorob, mezi nejčastější patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Velikost samic se pohybuje od 3,5 do 4,5 mm (po nasátí až 1 cm i více), samečci měří 2,2 – 2,5 mm.
Klíště je vybaveno:
Jestli že jste měli přisáté klíště a chcete vědět, zda právě toto klíště bylo přenašečem některého ze závažných onemocnění, můžete jej zaslat do specializované laboratoře k vyšetření. Infekčnost klíštěte však neznamená, že došlo k přenosu nákazy na člověka a naopak, negativita klíštěte nemusí znamenat, že daná osoba nebyla nakažená jiným klíštětem, kterého si nevšimla.
Doporučujeme specializovanou laboratoř Protean s.r.o., více na www.kliste.cz.
Mít přisáté klíště je nebezpečné tím, že jste se mohl nakazit klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. Proto je nutné po dobu několika týdnů ve větší míře věnovat pozornost svému zdraví. Pokud by se objevila do 14 dnů příznaky virózy, chřipky nebo jiné zdravotní problémy (bolest v krku, hlavy, únava) je nutné navštívit lékaře a upozornit ho na přisáté klíště a příznaky, které máte. Může se jednat o klíšťovou encefalitidu.
Také je nutné pozorovat místo přisátí klíštěte, kde může přetrvávat zatvrdlá bulka. U 80% lidí se po 3- 30 dnech po kousnutí objeví kruhové zarudnutí, která se postupně zvětšuje, střed naopak postupně světlá, zarudnutí mizí.Toto je projev lymské boreliózy. Onemocnění lymskou boreliózou může probíhat i bez zarudnutí a příznaky onemocnění se projeví až za několik týdnů ve formě horečky, bolesti hlavy, bolest celého těla, bolesti kloubů.Včasné podání antibiotik vyléčí tuto infekci.
Klíšťata potřebují k životu vlhké prostředí. Tuto vlhkost zajišťuje rostlinný porost, který vytváření mikroklima vhodné pro přežívání klíšťat. Proto trávník na zahradě pravidelně sekejte. Mezi pozemkem a lesnatým porostem vytvořte hraniční pásmo z mulčovací kůry nebo štěrku.Použitím dlažby, mulčovací kůry, kamínků a štěrku v okolí domu může snížit vlhkost a tak udržet klíšťata v dostatečné vzdálenosti od domu i rekreačního chalupy.
Klíště má velmi citlivé smysly, které mu pomáhají vyhledat svého hostitele. Klíště trpělivě číhá na vrcholku stébla trávy, přední nohy má roztažené jako anténku a otáčí s ní do různých směrů. Na těchto nohou (anténce) má umístěný speciální orgán, kterým zachytává a vyhodnocuje zjištěné vjemy. Jedná se hlavně o pachy, které vydávají zvířata i člověk a na mechanické podněty jako jsou otřesy, které vydává blížící se hostitel. Klíště se snaží při doteku s trávou přichytit hostitele. (↑)
| Encepur pro děti | 1 025 Kč |
| Encepur pro dospělé | 1 025 Kč |
| FSME-IMMUN 0,25 ml | 1 025 Kč |
| FSME-IMMUN 0,5 ml | 1 025 Kč |
Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Česká republika má i nadále nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy v celé Evropě.
V loňském roce byla diagnostikována v ČR u 565 osob, po dvou letech poklesu tedy nastal opětovný nárůst počtu nakažených. To číslo přitom uvádí hlavně těžší případy infekce, nezřídka s postižením centrálního nervového systému a dlouhodobými následky. Lehčí formy záchytu, diagnóze a hlášení většinou uniknou. „Nejvíc případů bylo ve věkové kategorii 60-64 let, dále následovali 70+ let, 40-44 a 50-54 let. Vyskytly se i případy nákazy v nejmladších kategoriích od 0 do 1 roku věku a od 1 do 4 let věku. Celkem 72,9 % případů bylo přeneseno klíštětem, 1,9 % při odstraňování klíštěte, 0,9 % alimentárně (nepasterizované mléčné produkty) a u 24,3 % byl způsob přenosu neznámý. Smrtelný průběh byl v roce 2016 u jednoho pacienta. Nejvíc nemocných bylo tradičně v Jihočeském kraji, na Vysočině a v Plzeňském kraji, případy nákazy však byly hlášené ze všech krajů ČR,“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., Člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a Odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier.
Nejvyšší výskyt klíšťové encefalitidy za posledních 25 let zaznamenalo vloni Slovensko, zejména kvůli epidemiím po konzumací nepasterizovaných ovčích a kozích sýrů. I před nepasterizovaným mlékem a sýrem přenášenými infekcemi přitom chrání očkování. Z hlediska nákazy jsou rizikové i všechny sousední země, v Německu je například nejvíce případů v Bavorsku a v Sasku, které sousedí s ČR. V roce 2016 se objevily případy klíšťové encefalitidy poprvé v Holandsku. Ve Finsku, v pobaltských zemích i v evropských částech Ruska se vyskytuje i sibiřský typ viru klíšťové encefalitidy, zřejmě zavlečený migrujícími ptáky, který může být ještě nebezpečnější než náš evropský. U nás dostupné vakcíny však chrání i před ním.
„Tak jako u nás i v jiných evropských zemích je vyšší proočkovanost dětské a mladé populace než starších osob. Přitom nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií. Rizikové skupiny zahrnují nejen chalupáře, zahrádkáře, turisty, rybáře, houbaře, vodáky, cyklisty, golfisty apod., ale i vyznavače geocachingu nebo milovníky přírodních produktů (mléčných) konzumovaných bez tepelné úpravy. Zapomenout na svou ochranu by neměli ani majitelé psů a koček nebo jiných domácích mazlíčků, pokud mohou získat a přinést klíště,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Významnou novinkou je, že virus klíšťové encefalitidy byl v Evropě zjištěný nejen u klíštěte obecného, tedy tradičního přenašeče této nemoci nejen na našem území, ale i u klíšťat Dermacentor reticulatus (česky piják lužní), které obsahují větší množství viru a jsou odolnější vůči vnějším podmínkám. Tolerují chladnější počasí, časem se můžeme dočkat i zimních případů nákazy. Piják je schopný zůstat přisátý na zvířeti velmi dlouhou dobu, dokonce i několik měsíců a v této formě přezimovat.
Rozměrově je mnohem větší než klíště obecné a v přírodě využívá zhruba 60 různých zvířecích hostitelů. Tyto klíšťata si navíc kromě volně se pohybující zvěře často vybírají i psy. Přímo na člověka sice útočí méně než klíště obecné, podílí se však na rozšiřování oblastí zasažených virem a útočí často i na domácí hospodářská zvířata, jejichž mléko následně může virus obsahovat. Nákaza konzumací tepelně neupraveného mléka a mléčných výrobků může způsobit dlouhodobé zdravotní problémy a ze sousedního Slovenska je známý i smrtelný průběh takovéto infekce. Muž středního věku s oslabenou imunitou konzumoval pravidelně syrové kozí mléko na posílení imunity, nákaza virem klíšťové encefalitidy mlékem infikovaného zvířete se mu však stala osudnou.
V Evropě došlo k případu, kdy na klíšťovou encefalitidu umřeli příjemci orgánů od oběti dopravní nehody, dárce měl v době nehody zřejmě virus ve svém těle. Preventivní očkování jim mohlo zachránit život. Tyto situace jsou zatím raritní, ale s rozšiřováním oblastí výskytu KE mohou přibývat.
Nadále pokračuje tendence, že infekční klíšťata se dostávají stále severněji (čím dál větší problém s klíšťovou encefalitidou má např. Švédsko ale i Finsko) a dále do vyšších nadmořských výšek. Už jsou i v některých alpských údolích, a na území endemických zemí se objevují další nová ohniska nákazy (v roce 1998 bylo v Německu 63 rizikových oblastí, dnes jich je 146), včetně parků velkých měst v blízkosti jejich center.
„Nejen v ČR ale i v jiných zemích se pozoruje trend, že s počtem dávek vakcín klesá počet osob, které se na přeočkování dostaví. Postupem času v některých oblastech až na 15 %. Zastoupení skutečně chráněných osob v populaci je tedy mnohem nižší než osob, které někdy v životě očkování zahájily, ale dalšími dávkami po třech nebo pěti letech (podle věku a zvolené vakcíny) už nepokračovaly. Každý by si proto měl ověřit platnost své imunity, buď u svého praktického lékaře, nebo v očkovacím centru. V mnoha případech lze pokračovat jednou dávkou i při delším přesahu intervalu a nemusí se začínat znovu od první dávky, má to však svá pravidla a omezení. Proto bych doporučoval řešit to bez zbytečného odkladu,“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
I když má Česká republika nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropě, ochrana populace očkováním se zásadně nezvedá, platným očkováním je chráněna přibližně čtvrtina populace. V přírodě se ale pohybuje mnohem více lidí. Přitom např. v rizikových oblastech Švédska je očkovaných více než 30 % populace, v Německu a Lotyšsku více než 50 % a v Rakousku více přes 80 % obyvatel. Z dlouholetých zkušeností jiných zemí přitom vyplývá, že jiná cesta k větší redukci počtu případů než významné zvýšení proočkovanosti populace nevede.
I když má Česká republika nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropě, ochrana populace očkováním se zásadně nezvedá, platným očkováním je chráněna přibližně čtvrtina populace. V přírodě se ale pohybuje mnohem více lidí. Přitom např. v rizikových oblastech Švédska je očkovaných více než 30 % populace, v Německu a Lotyšsku více než 50 % a v Rakousku více přes 80 % obyvatel. Z dlouholetých zkušeností jiných zemí přitom vyplývá, že jiná cesta k větší redukci počtu případů než významné zvýšení proočkovanosti populace nevede.
Česká republika je v evropském žebříčku dlouhodobě na prvních místech ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou.
Problematika této nemoci je mezi veřejností poměrně dobře známá, přesto se nechá očkovat přibližně 25 procent Čechů. Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které může zanechat trvalé následky. Jak se nemoc projevuje? Jak velká je pravděpodobnost, že se člověk po kousnutí klíštětem nakazí? Jak se chránit?
Na Vaše otázky odpovídal v rámci chatu doc. Maďar, podívejte se na odpovědi na webu tyden.cz.
Podívejte se na reportáž z tiskové konference o klíšťové encefalitidě s docentem Maďarem.
Video naleznete na webu televize barrandov na časové ose od 13:10.
Dobrý den,uvažujeme se ženou o očkování proti klíšťové encefalitidě. Mohu se Vás zeptat: a) zda je teď vhodné období? b) jaká je účinnost očkování, jestli se to dá zhodnotit? Děkuji.
Dobrý den, očkování proti klíšťové encefalitidě se doporučuje ideálně zahájit ještě v zimním období, před zahájením sezóny klíšťat a to z důvodu toho, že ochranné protilátky nastupují až za 14 dní po 2. dávce tohoto očkování. Imunitní odpověď je velmi silná, je to vysoce ochranné spolehlivé očkování, 100% účinnost není bohužel u žádné vakcinace. Příkladem účinnosti této vakcíny je i sousední země Rakousko, kde díky tomuto očkování klesla rapidně nemocnost, která byla vyšší než u nás, přičemž mají dlouhodobě proočkovanost cca 90 %. Klasické schéma očkování KE /1. dávka - 2. dávka za 1 - 3 měsíce/ a 3. dávka za 5 - 12 měsíců od 2. dávky/ se volí nejčastěji. Existuje možnost i tzv. zrychlené varianty, kdy je možno aplikovat 2. dávku již za 14 dní, aby co nejrychleji nastoupila ochrana proti onemocnění. Tato možnost se využívá spíše v teplém období, kdy je již aktivita klíšťat vysoká.
MUDr. Květa Bartošová
Chtěla bych se informovat, zda je možné ještě učinit přeočkování na klíšťovou encefalitidu, když je měsíc a půl po pátém roce řádného očkování? Nebo je nutné začít očkování opět od začátku? Jedná se o druhé přeočkování, tzn. pátá aplikace očkovací látky.
U osob do 60 let věku není u booster dávek (tj. mimo základní oč‑ kování) přesah 1,5 měsíce nijak významný a je možné pokra‑ čovat podle původního schématu jednou dávkou na dalších pět let.
Chtěla bych se zeptat − syn (dospělý; 26 let) měl v březnu dostat injekci − přeočkování ve tříletých intervalech proti klíšťové encefalitidě FSME-IMMUN. Pokud se nepletu, mělo se jednat již v pořadí o třetí přeočkování ve tříletém intervalu. Termín v březnu nestihl, může se přeočkovat nyní na podzim, byť uplynula již doba asi sedm měsíců od doby, kdy mělo být přeočkování provedeno? Nebo musí znovu celý cyklus?
Pokud má Váš syn základní tři dávky očkování proti klíšťové encefali‑ tidě a má aplikovány ještě další dvě revakcinace po třech letech, bude další přeočkování stačit po pěti letech. Jen první přeočkování po zá‑ kladních třech dávkách se aplikuje za tři roky, další přeočkování vždy jednou za pět let do 60. roku věku. Po 60. roce se očkuje vždy ve tříle‑ tých intervalech.
Přenáší se klíšťová encefalitida nebo lymeská borelióza perorální cestou? Děti jsou na prázdninách u dědy, který vytahuje psovi klíště prsty a bohužel pak jim dává neumytou rukou jídlo.
Děti se tím způsobem nakazit nemohou. Nakazit se však může Váš děda, protože klíšťová encefalitida se může přenést drobnými oděrkami na rukách. Pro ideální prevenci doporučujeme pro všechny očkování proti klíšťové encefalitidě. MUDr. Michaela Trnková
Dobrý den, je pravda, že očkovat proti klíšťové encefalitidě se nemá 2 týdny po prodělaném horečnatém onemocnění. Chtěla jsem sebe a dítě (6 let) oočkovat co nejdříve vzhledem k nadcházející dovolené, ale bohužel jsme měli oba v minulém týdnu střevní onemocnění s horečkou. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, ano - nemělo by se očkovat, pokud je člověk aktuálně nemocný, v rekonvalescenci, anebo ve 14 denní lhůtě po dobrání antibiotik. Pokud jste prodělali pouze lehčí virózu a už jste opět několik dní v pořádku, není problém zahájit očkování. Váš aktuální zdravotní stav také posoudí lékař v den očkování a podle toho rozhodne o jeho vhodnosti. S pozdravem MUDr. Michaela Trnková
