Za jednotlivé měsíce tohoto roku se jedná o přibližně tolik případů jako za stejné období předchozích dvou let dohromady. I když nízká aktivita klíšťat na podzim nárůst případů zpomalila, počet nakažených se určitě nezastaví na počtu 533, který byl hlášený ke konci měsíce října. Pro srovnání, v roce 2015 bylo za stejné časové období, tj. za prvních 9 měsíců, hlášených 272 postižených klíšťovou encefalitidou.
„Letošní mírná zima a brzká aktivita klíšťat způsobily, že se první případy v ČR objevily už v únoru a k první nákaze se smrtelným průběhem došlo v dubnu. Aktivita klíšťat byla po velkou část května a června na nejvyšším možném stupni, tedy na desátém. Díky vhodnému počasí na jaře nastala houbařská sezóna poměrně brzy a dokonce i lesní plody dozrávaly dříve než po jiné roky. Kombinace těchto faktorů společně s relativně nízkou proočkovaností populace vede obvykle ke zvýšení počtu nakažených klíšťovou encefalitidou, včetně těch, kteří si následky po prodělané nemoci ponesou doživotně. Už teď, na prahu podzimu, je prakticky jisté, že i letos zůstane Česká republika na prvním místě v počtu případů této nemoci v rámci celé Evropské unie,“ komentuje aktuální stav Doc. MUDr. Rastislav Maďar, člen evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu (ISW-TBE).
Klíšťová encefalitida je jediná z celého spektra infekčních nemocí, u které drží ČR tento negativní evropský rekord už dlouhé období. „Nespecifická preventivní opatření v ochraně před nemoci přenášenými klíšťaty jako např. repelent či prohlídka těla jsou sice taky důležité, sama osobě však neposkytují úplnou jistotu. V ohnisku nákazy jsou mnohem častější než dospělé samičky menší nymfy, které na těle lehce přehlédneme, zejména ve vlasech, v intimní oblasti, podpaží nebo v jiných místech, kde je horší vizuální kontrola. Starší lidé bez brýlí si je lehce spletou se znamínkem. Tato chyba však může mít fatální následky. Navíc v sousedním Slovensku ale i v některých částech ČR letos přibyly i alimentární formy nákazy,“ doplňuje docent Rastislav Maďar.
Klíšťová encefalitida se dostala již do všech krajů ČR, situace se dynamicky mění a všechny ohniska s výskytem infikovaných klíšťat zdaleka nelze identifikovat a zmapovat. Vyskytují se čím dál výš, severněji a blíž k lidským obydlím než tomu bylo v minulosti. Přitom lze předpokládat, že se tato situace bude v budoucnu ještě více zhoršovat.
Účinnou specifickou ochranou je jedině včasná vakcinace. Podzim a zima jsou obdobím, kdy je možné zahájit standardní očkovací schéma, jež je prioritní zkráceným intervalům zrychleného používaného zejména v létě. Pokud do ordinace praktického lékaře vstoupí člověk, který se pohybuje v přírodě, měl by dostat doporučení zvážit očkování proti klíšťové encefalitidě. Není potřeba nikoho nutit, jen dát srozumitelnou radu a to bez toho, aby s tím začal samotný pacient. Naopak, rozmluvit zájemci o očkování bez medicínské kontraindikace tuto formu ochrany, jak se to občas v ordinacích primární péče děje, lze považovat při stávající epidemiologické situaci nejen v ČR za postup „non lege-artis“.
„Vakcíny proti klíšťové encefalitidě existují již desítky let, to znamená milióny aplikovaných dávek a detailní znalost jejich bezpečnostního profilu. Jinými slovy, praxe již tyto očkovací látky dostatečně prověřila nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích našeho kontinentu.“ uzavírá Rastislav Maďar.