Loading...

Principy současného testování populace na přítomnost koronavirové nákazy

Podle aktuálně platného algoritmu jsou k testování indikovaní všichni pacienti s typickými příznaky, a to na doporučení praktického lékaře. Vyšetřují se i kontakty nemocných, neboli lidé, kteří jsou v karanténě. Jejich testování by mělo proběhnout na začátku a na konci 14denní karantény.

Vyšetření na začátku má sloužit i k zachycení eventuálních bezpříznakových zdrojů infekce, aby mohly být rychle umístěni do izolace a co nejrychleji vyhledány jejich kontakty. 

Vyšetření na konci karantény slouží ke zjištění, zda u kontaktu došlo k infekci či nikoli.

Je třeba si uvědomit, že velká část infekcí probíhá bezpříznakově nebo se zcela lehkými příznaky (cca 80% všech infikovaných) a právě tito infikovaní se nejvíc podílí na dalším šíření onemocnění.

Proto je tendence a tlak i WHO na co nejširší testování. To má smysl v prvních fázích epidemie či pandemie, aby se eliminovaly zdroje (umisťovaly se do izolace a karantény) a zpomalovalo se šíření infekce, aby nedošlo k přetížení systému zdravotnictví a návazných služeb. Nejde ani tak o plošné vyšetřování, jak spíše správně indikované a cílené. Jeho rozsah je samozřejmě limitovaný i výrobními a laboratorními kapacitami.

Plošné testování naopak postrádá smysl ve chvíli, kdy už je velká část promořena, dá se tedy předpokládat, že většina populace infekcí prošla.

Důležité je také, jaké testy použijeme. V médiích dochází k velkému zjednodušování popisu vyšetřovacích metod. Je to podobné i u ostatním infekčních onemocnění. Pro každou fázi jsou indikovaná jiná vyšetření. Pokud v určitou fázi použijeme nesprávný test (vyšetřovací metodu), nejenže nám takový výsledek nic neřekne, ale naopak nás může zmást a vést ke špatnému, kontraproduktivnímu závěru.

Například pokud u člověka, který má být podruhé umístěn v karanténě kvůli kontaktu s nemocným pořád vyšetřujeme PCR (tedy přímý průkaz RNA viru) a dotyčný je negativní, znamená to, že není infekční, ale neřekne nám nic o tom, zda už onemocnění neprodělal. K tomu slouží vyšetření protilátek. Proto od určité fáze epidemie má smysl zjišťovat protilátky a hlavně je správně interpretovat (rozdíl mezi IgG a IgM protilátkami). Pokud tedy "náš" kontakt má pozitivní jen IgG protilátky, onemocnění s největší pravděpodobností již prodělal a je zbytečné (a hlavně drahé) ho znovu zavírat do karantény. 

Naopak, pokud bychom vyšetřili protilátky (rychlotest) u pacienta na začátku onemocnění, s největší pravděpodobností budou negativní, přestože pacient bude infekční. Protilátky se začínají totiž tvořit až za několik dnů až týdnů od začátku onemocnění.

Proto se také objevují snahy udělat "průřez" populací, tedy vyšetřit protilátky (v daném případě tzv. rychlotesty) u reprezentativního vzorku populace (5000 osob) a zjistit, jaké procento populace už má vytvořené protilátky, v jaké fázi epidemie se nacházíme.

Na základě těchto informací lze pak upravit algoritmy vyšetřování, nebo například zajistit, aby si každý mohl nechal vyšetřit (validními testy) protilátky sám a výsledku testu pak uzpůsobit své chování. Celoplošně pak lze upravit (uvolnit) striktní režimy a omezení.  Má to vliv taky na strategii výroby a distribuce těch správných testů. Dostupnost vyšetření na vlastní náklady je zatím bohužel velmi omezená.

Další vlna onemocnění není vyloučena, ale pokud bude vnímavá (tedy schopná onemocnět) jen třeba 1/2 obyvatel, tak rychlost šíření a nápor na zdravotnictví už nebude tak velký jako v případě první vlny, kdy jsme byli vnímaví všichni. 

Určitě by ale měla zůstat v platnosti omezení chránící nejcitlivější skupiny obyvatel, nošení roušek na veřejnosti s přítomností většího počtu lidí (včetně pracovišť), social distancing a omezení hromadných akcí.

Velmi vítám i změnu postoje WHO, kdy už je obecně přijímán přínos nošení obyčejných látkových roušek. Efekt je v tomto případě největší, pokud roušky nosí všichni, protože se dramaticky sníží množství aerosolu v prostředí, který všichni produkujeme, a nikdo z nás (tedy většina z nás) neví, jestli není právě infekční. Je to projev úcty a ohleduplnosti k našim blízkým i dalším osobám v našem okolí.

MUDr. Hana Tkadlecová
Centrum Očkování a cstovní medicína Zlín

Další články v rubrice
Mohl koronavirus uniknout z laboratoře? 19.05.2020
Má se Evropa/ČR obávat druhé vlny Covid-19? 15.05.2020
Může laik rozlišit nákazu koronavirem od jiné virózy/chřipky? 14.05.2020
Mezi nově popsané příznaky nákazou Covid-19 patří "covidové prsty", jaké jsou příznaky a proč jsou častější u dětí a mladistvých. 13.05.2020
Jsou netopýři původcem viru Covid-19? Může se virus schovat i u jiných zvířat? 11.05.2020