Důležitá je schopnost flexibilní reakce transfuzních stanic (krevních center) v ČR podle aktuální epidemiologické situace.
Nárůst počtu nakažených virem Západonilské horečky v Evropě dosáhl za posledních 7 dní od 14. do 20. září svého letošního maxima. Zatímco na přelomu srpna a září bylo zaregistrováno 86 nových infekcí za týden, předminulý týden to bylo až 150 a za poslední uvedený týden dokonce až 186. Nejvíc nakažených bylo podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu infekcí (ECDC) v Itálii (92), Rumunsku (33), Řecku (32), Maďarsku (12), Chorvatsku (11), Rakousku (2), Slovinsku (2) a v Bulharsku (2).
Nákaze podlehlo za poslední týden 25 pacientů v Itálii (14), Rumunsku (6) a v Řecku (5), kde sa nachází tisíce českých turistů.
Západonilská horečka se za minulý týden vyskytla poprvé v šesti nových evropských oblastech, ve dvou v Chorvatsku a Slovinsku, a v jedné v Itálii a Řecku. Oblasti s endemickým výskytem této nemoci v EU se tedy neustále rozšiřují.
Od 1. ledna do 20. září 2018 se v zemích EU vyskytlo už 1134 infekcí virem Západonilské horečky, dalších 370 hlásili Srbsko a Izrael. Nákaza si dosud za letošní rok na evropském kontinentu vyžádala 115 úmrtí.
Připomínáme, že proti této nemoci neexistuje účinný lék ani vakcína. Prevence spočívá v použití repelentu a dalších způsobech ochrany před bodnutím komáry. U většiny nakažených probíhá infekce bez příznaků nebo s projevy chřipce podobné nemoci. Osoby s oslabenou imunitou a starší jedinci jsou v riziku infekce mozku nebo jiné části centrálního nervového systému, kdy může dojít k úmrtí nebo infekce zanechá dlouhodobé následky. Inkubační doba je 3 až 14 dnů.
Proč je toto téma důležité:
V září a říjnu jezdí na dovolené do jižní Evropy a tím do rizikových oblastí procentuálně více seniorů než v dražším a teplejším letním období, a právě senioři jsou hlavní rizikovou skupinou, hrozí jim velmi těžký až smrtelný průběh nákazy.
Plošně jsou vzhledem k velikosti svého území nejvíce postižené nedaleké Maďarsko a severní Itálie, kde návštěvníci z Česka ne vždy myslí na použití repelentu.
Každý týden v EU přibývají nové oblasti s výskytem Západonilské horečky a posouvají se na sever, zasažené jsou již oblasti severního Rakouska velmi blízko k našim hranicím.
Protože těžká forma se projeví jen u rizikových skupin populace, absolutní jistotu, že tato nákaza již není na našem území nemáme, zejména pokud jde o území jižní Moravy v blízkosti rakouských hranic.
Stávající situace vyžaduje od transfuzních stanic po celé republice pečlivé dodržování platného nařízení Evropské komise 2014/110 (EU), které stanovuje, že dárci krve by neměli být akceptováni k odběru do 28 dní od návratu z rizikových oblastí, což už jsou de facto příhraniční oblasti severního Rakouska s možným přesahem na naše území, který nelze spolehlivě vyloučit (pokud se neprovede test na přítomnost viru Západonilské horečky v odebraném biologickém materiálu s negativním výsledkem).
Vnímáme neochotu médií pravidelně informovat o vývoji aktuální epidemiologické situace pokud jde o šíření Západonilské horečky v Evropě a to i v blízkosti našich hranic, aby se mohla naše populace adekvátně chránit. Nemálo redakcí by zajímali případy nakažených Čechů, ideálně s těžkým průběhem nákazy, a až tehdy by byly ochotné pravidelně informovat o potřebné prevenci. Preventivní informování pro ně není dost atraktivní, což je v rozporu s našim přístupem. I proto vydáváme tento up-date cestou sociální sítě. Na rozdíl od strašení Ebolou, jejíž endemizace na našem území byla vyloučená, přesto se jí však titulky médií věnovaly masivně celé měsíce, je Západonilská horečka reálným a pravděpodobně dlouhodobým ohrožením populace středoevropského regionu s možnými smrtelnými případy.
Aktuální mapa výskytu Západonilské horečky v Evropě (ECDC) zde.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS
Odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier
Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví
Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě