Loading...

Léčba viru Covid-19

Současná léčba onemocnění COVID-19 je pouze symptomatická a podpůrná, tzn. léčí se pouze příznaky. Kauzální léčba, tedy lék, který by působil přímo proti viru, zatím není dostupný.

Prozatím je částečně dostupná pouze tzv. experimentální léčba, což znamená, že se na základě předchozích zkušeností, na základě mechanismu účinku a na základě modelování zkouší různé, pro jiné indikace schválené léky. Tato léčba se používá většinou jen na nejtěžší případy a až po schválení národními autoritami (u nás Státní ústav pro kontrolu léčiv). Výhodou těchto léčiv je, že už byl v minulosti testován jejich bezpečnostní profil, takže zjednodušeno řešeno, je možné že nebudou na COVID-19 fungovat, ale v žádném případě by pacientům s touto infekcí neměli uškodit. Dosavadní studie s jednotlivými léky ale nejsou zatím dostatečně robustní  a jednoznačná vědecky potvrzená účinnost zatím nebyla prokázána.

Největší naděje jsou vkládány do přípravku remdesivir, původně schváleného pro léčbu jiných virových onemocnění - horečky Ebola a Marburg. Tento lék je také v ČR dostupný pro léčbu nejtěžších pacientů.

Dalším antivirotikem, který se v terapii COVID-19 testuje, je kombinace léků registrovaných pro léčbu HIV pozitivních pacientů (lopinavir/ritonavir). Nicméně doposud nebyla účinnost v léčbě koronavirové infekce prokázána.

Slibněji vyhlíží naopak klasické chlorochinové antimalarikum (spíše hydroxychlorochin než chlorochin, a to hlavně díky nižšímu výskytu nežádoucích účinků, Plaquenil). Účinek hydroxychlorochinu byl v provedených klinických studiích navíc zesílen současným užíváním azitromycinu. Tato léčba však také není bez rizika. Vzhledem ke známým nežádoucím účinkům je třeba dávat pozor u pacientů s rizikem srdečních arytmií a u diabetiků. Chlorochinové preparáty se mimo jiné používají v léčbě autoimunitních onemocnění kloubů (revmatoidní artritida).

Další naděje jsou vkládány také do tzv. různých imunomodulačních léků, např. Isoprinosinu, který inhibuje syntézu virové RNA a pro své antivirotické účinky se používá v různých indikacích v léčbě dalších virových infekcí (herpetické, HPV infekce, virové hepatitidy, těžké spalničky a další).

Další z teoretických možností je využití monoklonálních protilátek v léčbě onemocnění.

Na plné obrátky běží vývoj nových vakcín, z nichž 2 už se dostaly do fáze I klinických testů. Dalších asi tucet kandidátních vakcín se vyvíjí, ale nejsou tak daleko a jejich použití v blízké budoucnosti nelze předpokládat.

Vyrojily se různé informace o vhodnosti, respektive nevhodnosti používání léků na tlumení horečky a bolesti. Zatím nebylo jednoznačně prokázáno, že by užívání ibuprofenu či ketoprofenu zhoršovalo průběh COVID-19. Zvláště pokud je pacienti používají dlouhodobě v léčbě chronických onemocnění, není důvod je vysazovat. Lékem první volby obecně při zvládání horečky (nad 38,5°C) a bolesti by při virózách měl být paralen, který na rozdíl od nesteroidních antiflogistik nemá protizánětlivý účinek. U COVID-19 je zatím otázka, nakolik zánětlivý proces ovlivňovat a v jaké fázi. V léčbě nejsou například doporučovány ani kortikosteroidy.

MUDr. Hana Tkadlecová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Zlín

Další články v rubrice
Mohl koronavirus uniknout z laboratoře? 19.05.2020
Má se Evropa/ČR obávat druhé vlny Covid-19? 15.05.2020
Může laik rozlišit nákazu koronavirem od jiné virózy/chřipky? 14.05.2020
Mezi nově popsané příznaky nákazou Covid-19 patří "covidové prsty", jaké jsou příznaky a proč jsou častější u dětí a mladistvých. 13.05.2020
Jsou netopýři původcem viru Covid-19? Může se virus schovat i u jiných zvířat? 11.05.2020