Loading...

Jak postupuje vývoj léku nebo vakcíny proti koronaviru a bude možné plošně očkovat populaci?

Na léčbu COVID-19 se snaží vědecké kapacity celosvětově najít účinný lék nebo vyvinout vakcínu.

Úkolem léku je zmírnit, případně vyléčit příznaky onemocnění. Najít nový účinný lék na cokoli je běh na několik let. Mnohem rychlejší je hledat mezi léky, které už se dlouho používají, je znám mechanismus jejich účinku, bezpečnostní profil, dávkování a nežádoucí účinky. Takže není potřeba mnohaletých fází testování. Šance, že se podaří zjistit účinnost nějakého již používaného léku, není malá, a po udělení souhlasu autorit lze testovat lék mimo původní schválené indikace zrovna na nemocných.

V případě SARS-CoV2 jde například o remdesivir, hydroxychlorochin, azytromycin.

Na vývoji rekombinantní vakcíny se pracuje od okamžiku, kdy byla zveřejněna genetická informace viru. Než ale proběhnou všechny nutné fáze vývoje (na dobrovolnících, kdy se testuje bezpečnost, dávkování a nakonec účinnost vakcíny), uběhne mnoho měsíců až let. Při nejlepší a nejoptimističtějším scénáři by vhodná vakcína mohla být na světě koncem roku. Pokud by se využily veškeré dostupné kapacity na výrobu vakcíny, bude trvat několik měsíců, než se podaří vyrobit dostatečné množství vakcíny, aby se proočkovala třeba 1/10 světové populace. A nikde není stále zaručeno, že vakcína bude 100% fungovat u všech očkovaných. Lze udělat paralelu ke každoroční výrobě chřipkové vakcíny, kdy se v zimě a na jaře vybere vhodný kmen do vakcíny pro příští sezónu, přes léto se musí vyrobit a distribuovat do celého světa a od podzimu se očkuje. Důležité bude vybrat i vhodnou cílovou skupinu pro očkování, která hraje důležitou roli v procesu šíření viru a kde bude vakcinace nejúčinnější.

Proočkování celosvětové populace je možné, trvá to však několik let, ale máme spoustu pozitivních příkladů, kdy se to povedlo, např. tetanus, spalničky, dětská obrna.

Stále je třeba ale myslet na to, že infekci můžeme ovlivnit na třech stupních: prvním jsou vlastnosti viru (zjistíme jak funguje, co na něj působí, na co je citlivý, k čemu je odolný, zkusíme různé léky, dezinfekce), druhým je cesta přenosu (budeme viru stěžovat možnost nákazy někoho dalšího - budeme nosit roušky, mýt si ruce), třetím je vnímavý jedinec (zvýšíme jeho odolnost např. očkováním).

Před námi je stále spousta neznámých a proměnných a nakonec může být všechno jinak a do celého procesu šíření může zasáhnout další činitel a vše změnit. Snad k lepšímu.

MUDr. Hana Tkadlecová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Zlín

Další články v rubrice
Mohl koronavirus uniknout z laboratoře? 19.05.2020
Má se Evropa/ČR obávat druhé vlny Covid-19? 15.05.2020
Může laik rozlišit nákazu koronavirem od jiné virózy/chřipky? 14.05.2020
Mezi nově popsané příznaky nákazou Covid-19 patří "covidové prsty", jaké jsou příznaky a proč jsou častější u dětí a mladistvých. 13.05.2020
Jsou netopýři původcem viru Covid-19? Může se virus schovat i u jiných zvířat? 11.05.2020