Nahrávám

Humanitární mise Malawi 2016

Stejně jako v minulých letech vyrazila i letos skupina českých zdravotníků na humanitární misi do odlehlých oblastí nejchudší země světa Malawi.

Misi vedl odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier a šéflékař mezinárodní charitativní organizace International Humanity Doc. MUDr. Rastislav Maďar. V místech, které v minulosti nenavštívil bílý člověk poskytovali zdravotní péči potřebným, bojovali proti malnutrici dětí a rozvíjeli důležité projekty týkající se rozvojové pomoci a vzdělávání.
Jejich zážitky a zkušenosti Vám přinášíme formou jejich zápisků a fotografií pořízených přímo v Malawi.

Průběh letošní mise z Malawského deníku

I. zápis
Příjezd do Fanuelu, kde je centrála našich projektů, je vždy neopakovatelný. Přes den jsme dostali informaci, že na nás čeká dva tisíce lidí, včetně nejvyššího náčelníka oblasti, kterého označují jako Senior Chief Mkanda. Kvůli zpoždění letu z Frankfurtu, následně ještě většího u zavazadel a kvůli nutnému nákupu dalších léků jsme museli zůstat v hlavním městě o něco déle a na prašnou cestu venkova jsme se dostali až za tmy. To už se dav logicky rozešel, protože nemají žádné umělé osvětlení. Už několik vesnic před Fanuelem se vedle našeho auta ozývalo: „Tak už přijeli …!“ Děti skandovaly a běžely vedle nás, ty z nejbližší vesnice dorazily až k nemocnici, která byla naší první zastávkou. V těchto oblastech, kde v minulosti před námi nebyl bílý člověk, se nám vždy dostává vřelého uvítání, které jsem mimo Malawi nezažil nikde jinde na světě. Skutečně je to jako kdyby přijeli hvězdy z Hollywoodu, a možná i upřímnější, než když před pár týdny navštívila za hojné mediální pozornosti Malawi zpěvačka Madonna.

Nemocnice svítila do dálky, jaký to znak pokroku! Aaron říkal, že ho to pořád fascinuje, že jsme tím přinesli na venkov civilizaci. Zvedení elektřiny sice stálo víc, než bych očekával, ale zase díky nám budou mít ostatní z Fanuelu k elektřině blíž a budou se moci připojit levněji. Ne ani tak domácnosti, jako ti, co se snaží podnikat. V nemocnici jsme se přivítali s personálem, vyložili léky a vyrazili do místa našeho ubytování. Už na silnici nás čekal sbor vesnice Maluwa. Vítali nás jak mají ve zvyku tancem a vždy nádherným zpěvem. Svítili jsme jim autem na cestu a jeli za nimi pomalým tempem až do vesnice. Dokonce nás následně ve vesnici před naším dočasným domovem čekali i uvítací proslovy.


Foto: Uvítání před nemocnicí

II. zápis
Na rozdíl od loňského roku nespíme přímo na podlaze ale na matracích zabalených v igelitu. V průběhu noci nás opakovaně navštěvují myši a troufají si i přímo mezi nás, takže nakonec necháváme svítit svítilnu, i když ta zase může přitahovat komáry. Letos je zatím tepleji než vloni, vlastně nejtepleji co pamatuji za poslední roky v Africe v průběhu jejich zimy, tedy našeho léta. Kvůli tomu však máme v ordinacích více případů malárie. Přitom konec června a začátek července byl v těchto oblastech údajně nejchladnější za dlouhé období, v noci prý teplota klesla až na 3 stupně Celsia. Elektřina sice v nemocnici je, ale protože výpadky jsou velmi časté (kvůli suchu a nízké hladině řek produkují hydroelektrárny méně proudu, a tak se musí šetřit), došlo při vyšetřování pacientů i na obvyklé čelovky. Solární panely poskytují jen difúzní světlo, detaily si musíme osvětlit svítilnou, neboť zatím panely neutáhnou ani lednici nebo náš nový přírůstek – ekg. přístroj, který nemocnici darovala MUDr. Veronika Tučková. Na všechny záznamy se pořád tiskne její jméno, tak je tady vlastně Veronika s námi na dálku taky.

O půl druhé jsme museli vyjít před nemocnici, kde se na druhý pokus sešlo více než 1000 lidí a desítky náčelníků vesnic. Opět se tančilo, zpívalo, dokonce i recitovalo a odeznělo několik proslovů. A protože jsem dostal slovo i já, předal jsem přítomným zástupcům místní komunity pozdravy od všech podporovatelů z Evropy, zejména z Česka a Slovenska, kteří na ně myslí a na dálku jim pomáhají. Zdůraznil jsem, že u všech projektů očekáváme aktivitu a spolupráci místní komunity. Potom byli jmenovitě představeni noví členové mise. Díky teplejšímu počasí v těchto dnech bylo v davu míň kašlajících, než jsme byli zvyklí z minulých let. Chudým rodinám tak věnujeme hlavně sítě proti komárům jako prevenci jednoho z největších zabijáků – malárie. Všichni členové mise taky užívají antimalarika. Slouží nám to i jako kalendář, podle fólie léku dokážeme spočítat, kolik dnů už jsme v Malawi - podle toho kolik tablet chybí.


Foto: Pacient s malárií

III. zápis
Díky tomu, že jsme přivezli z Evropy dost ampulek, pícháme rekordní počty injekcí. Máme jako vždy pacienty všech věkových kategorií, od pár týdenních miminek až po seniory neznámého věku. Pěšky chodí ze vzdálenosti více než 20 km. Paní se 7týdenním miminkem přijela na kole 40 km po hrbolaté a velmi prašné cestě.

Máme pocit, že stavů těžké podvýživy, rozsáhlých vředů a dalších velmi zanedbaných stavů vidíme méně než v minulých letech, nepochybně je to pozitivní efekt našich několikaletých projektů v této oblasti, za poslední rok zejména naší nemocnice. Velká část rodin už pěstuje na základě našeho poučení vedle kukuřice i sóju, významný zdroj tak potřebných bílkovin. Životy dětí i dospělých nadále devastuje HIV infekce, samotný pokročilý AIDS však už taky vidíme méně často. Nemocných je tady ale pořád hodně. Každý den končíme v nemocnici až po setmění, ale jako vždy s dobrým pocitem. Po celou dobu naší mise fungují dvě registrace pacientů, dvě až tři ordinace, laboratoř a výdejna léků. K tomu je k dispozici část, kde můžeme vážnější stavy hospitalizovat.

Stále nám chybí tři zavazadla. Jedno je někde mezi Frankfurtem a Johannesburgem, další dvě našel počítačový systém v hlavním městě Zimbabwe Harare. Denně voláme několikrát na letiště v Lilongwe, ale řešení těchto věcí je v Africe dost komplikované. Některých indikačních skupin léků rychle ubývá, snad nám zavazadla s léky dorazí dřív, než dojdou úplně. Tady se totiž pořídit nedají.
Občas se přece jen v nemocnici objeví více podvyživené dětí, zapisujeme si jejich údaje s adresou kvůli další pomoci. Dostávají od nás krásné panenky ušité v Česku, proteinové tyčinky, hračky a další dárky, které je mají potěšit i jim posloužit. Dětem s neurologickým postiženým i jako určitá forma rehabilitace, kterou předvádíme rodičům. Děkujeme vám všem, kteří jste nám je pro děti v Africe věnovali. Mají z toho obrovskou radost.


Foto: Africké dítě

IV. zápis
V pátek, stejně jako v pondělí, bývá obvykle největší počet pacientů. Přesto jsme odpoledne díky třem naplno fungujícím ordinacím stihli vyrazit i do okresního města Mchinji. Pomalu už nám dochází léky, jejichž další zásoby máme v chybějících zavazadlech, občas saháme pro léky pro pacienty i do vlastní lékárničky, ale při tak velkých počtech pacientů ani to dlouho nevydrží. V místní okresní nemocnici ani v lékárnách ve městě však potřebné specifické léky neměli, a tak alespoň dokupujeme sáčky na dávkování tablet. Je na nich nakreslené vycházející, polední i zapadající slunce a k tomu měsíc. Podle toho mají léky užívat. Místní obyvatelé totiž nemají hodinky ani hodiny a v podstatě neznají čas. 

V sobotu přišlo do nemocnice poměrně dost pacientů, jak by se dalo očekávat zejména s vážnějšími nemocemi, akutními stavy a úrazy. Ošetřili jsme je za pár hodin ve třech ordinacích a po druhé odpoledne jsme vyrazili do dalších vesnic zkontrolovat některé z ošetřených pacientů, zjistit stav podvýživy dětí, které nás zatím nenavštívili a ověřit situaci rodin, které jsme si v nemocnici zapsali jako kandidáty na darovanou kozu kvůli malnutrici. Velmi žádané kozy jsme dnes zajistili pro 6 rodin. Podmínkou je, že první narozené kůzle musí darovat jiné rodině, kterou jsme v jejich nedalekém okolí vybrali. Veřejně se k tomu příjemci museli zavázat. Nejchudším lidem na světě tak dáváme možnost pocítit jaké to je být dárcem a udělat radost někomu jinému.

Vyjeli jsme jako obvykle do jedné z nejchudších vesnic v okolí, odkud k nám v minulosti chodilo hodně podvyživených dětí. Zjistili jsme, že letos jsou jejich zásoby úrody velmi slušné, přibylo tam pár domů z pálených cihel a s plechovou střechou. Je vidět, že se místní obyvatelé snaží, jak umí. Vesnice disponuje skálou, na kterou jsme se vyškrábali, abychom se pokochali pohledem z ptačí perspektivy u zapadajícího slunce. Slézt až úplně dolů k autu jsme museli před setměním.


Foto: Darovaná koza

V. zápis
Nedělní ordinace byla podobná jako sobotní. Hlavně akutní a vážnější případy, které jsme zvládli do brzkého odpoledne. Následně jsme se přesunuli na předem domluvené setkání do místní základní školy, kde jsme předali panu řediteli šek na 1000 Kč (32.000 kwacha) od ZŠ a MŠ A. Kučery v Ostravě-Hrabůvce ze sběru papíru, stejně jako kresby žáků této školy. Krásné dětské výkresy jsme dostali i od paní ředitelky MŠ Zámostní ve Slezské Ostravě. Od neděle krášlí zdi vybraných tříd a část kreseb zatím dekoruje hlavní chodbu nemocnice, než začne školní rok. Potom se přesunou do školy. Místní žáci si je hned se zájmem prohlíželi. V Lilongwe jsme pro školu koupili glóbus a tak jsme žáky trochu vyzkoušeli z geografie i ze schopnosti odlišit českou a slovenskou vlajku, které jsme umístili v zalaminované formě společně s malawijskou nad školní tabulí, ať je mají na očích.

Odpoledne jsme ještě stihli meeting s asi dvěma stovkami místních obyvatel v místě vzdáleném více než hodinu jízdy. Reprezentovali jsme nejen International Humanity ale i naše domovské země z daleké Evropy. V kufru naší Toyoty jsme vezli 7 dospělých místních obyvatel, kteří celou cestu tam i zpět po hodně nerovné prašné silnici zpívali. Skutečně neuvěřitelná výdrž. Do Fanuelu jsme se vrátili až za tmy. 

VI. zápis
V pondělí nás čekal zatím největší počet pacientů, tento rekord však vydržel jen jeden den, hned v úterý jich bylo ještě víc. Pracujeme ve třech ordinacích a dohromady se v nemocnici snaží udělat pro pacienty maximum celkem 16 lidí i s místním personálem, které doplňují dočasní tlumočníci. I tak je to práce na celý den, která končí až po setmění.

Konečně do Malawi dorazily po 10 dnech od odletu z Evropy chybějící zavazadla. Posíláme pro ně do hlavního města autem Aarona, musí sice kvůli tomu urazit více než 400 km, ale je to nejrychlejší cesta jak se dostat k lékům v nich a navíc cestou dokoupí věci, které je nutné doplnit. Po ošetření posledního pacienta léky ještě všichni přes únavu třídíme, aby byly k rychlému použití další den. Počasí se ochlazuje, tak to snad nikomu nepřinese v kombinaci s únavou zdravotní problémy. Všichni chceme pomáhat lidem, kteří v nás mají velkou důvěru a bez pomoci nás všech, ať už tady nebo doma v Evropě, by byl jejich život ještě mnohem těžší.

 
Foto: Poděkování od místních obyvatel

VII. zápis
Cesta domů probíhala již bez komplikací. V hlavním městě Lilongwe jsme vyhověli žádosti o osobní setkání pravděpodobnému příštímu prezidentovi Malawi, který nám poděkoval za odvedenou práci a vyjádřil potěšení nad tím, že výsledky našich projektů jsou tak výrazně vidět, ať už se to týká podvýživy nebo jiných problémů vesnických komunit. Výslovně ocenil i to, že naše pomoc vyžaduje aktivitní spoluúčast místních obyvatel a nevede je k pasivitě. Současně nás požádal, abychom naše jedinečné know-how, znalosti terénu a schopnosti přenesli do jiných oblastí Malawi, kde je situace taková, jak byla před několika lety ve Fanuelu  a okolí.  To samé nám říká i naše intuice, umíme pomáhat velmi efektivně a účelně s mnohem menším rozpočtem, než mají mnohé jiné neziskové organizace. Ty přitom většinou působí v pohodlném zázemí v blízkosti asfaltových silnic, zatím co naše aktivity směřují do mnohem horších podmínek zaostalých venkovských komunit bez ohledu na naše pohodlí, problematickou dostupnost odlehlých oblastí a tím pádem s náročným transportem a logistikou, včetně ubytování a stravování.

Ne všichni se mohou vypravit do Afriky, aby za své peníze mohli pomáhat potřebným, i když je to jejich tužbou a všechny nás to profesně i osobně významně obohacuje. Nemálo z vás však pomáhá jinými způsoby. Myslíme na vás u všeho, co děláme přímo na místě, stejně jako teď po návratu přes Etiopii a Frankfurt zpět do ČR. Děkujeme vám všem jménem International Humanity a především v zastoupení samotných příjemcům pomoci, jejíž život je díky tomu o něco snesitelnější. Nepochybuji o tom, že ve svých myšlenkách jsou všem, i těm, které osobně neznají, strašně moc vděční.
Sledujte nás na www.pomoztesnami.cz nebo na www.facebook.com/inthumanity, a pokud můžete, pomozte nám pomáhat těm, kteří za svou chudobu nemohou. Žádné dítě ani dospělí si nezaslouží to, co musí denně bez pomoci zvenku zažívat. Můžeme jim pomoci vystoupit ze začarovaného kruhu a umožnit jim žít důstojně díky vlastní práci, lepšímu vzdělání, bez zbytečných vážných nemocí a podvýživy s fatálními následky.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS.
Odborný garant center Očkování a cestovní medicíny
Předseda International Humanity

Další články v rubrice
Ne Zika ale dengue je nejvýznamnější virovou infekcí přenášenou komáry 19.05.2017

Nikdy v historii lidstva necestovalo do zahraničí tolik osob, jako je tomu v dnešní době a tento trend pozorujeme i u obyvatel naší země.

Rozhovor se sportovkyní Michaelou Hrubou 10.05.2017

Michaela Hrubá dosáhla přes svůj mladý věk velkého množství úspěchů. Je jedním z největších medailových příslibů české atletiky do budoucna.

Epidemie malárie v jihovýchodní a jižní Africe 24.03.2017

Po zhoršení epidemiologické situace v severní Namíbii (oblasti Kavango East, Kavango West, Ohangwena a Zambezi), kde v posledním období hlásili významný nárůst případů malárie následkem intenzivních dešťů, nastala podobná situace i v okolních zemích, v Botswaně a v severní části Jihoafrické republiky. Nejvíce jsou zasažené botswanské oblasti Okavango, Ngami, Chobe, Boteti, Tutume a Bobirwa, ze kterých zejména Okavango a Chobe patří k regionům vyhledávaným zahraničními turisty. V JAR je již tradičně nejhorší situace v severní provincii Limpopo, kde se nachází i oblíbený safari park Kruger. Všem návštěvníků uvedených zemí se kvůli probíhajícím epidemiím malárie doporučuje pečlivé používání repelentů, moskytiér, aplikace insekticidů a v indikovaných případech i antimalarická chemoprofylaxe formou preventivního užívání tablet Malarone. 

Chat: Jaké zdravotní problémy může způsobit klíšťová encefalitida a jak se chránit? 21.03.2017

Česká republika je v evropském žebříčku dlouhodobě na prvních místech ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou

Klíšťovou encefalitidou se v ČR stále nakazí stovky lidí ročně 08.03.2017

Podívejte se na reportáž z tiskové konference o klíšťové encefalitidě s docentem Maďarem