Nahrávám

Akutní průjmy u cestovatelů

S akutním průjmem se setkal snad už každý. Toto nepříjemné onemocnění dokáže potrápit dítě, stejně jako dospělého. Ne vždy je však onemocnění nevinné, ale může skončit i tragicky.


Lékaři definují akutní průjem jako časté vyprazdňování stolice více než třikrát denně, které vzniká náhle a trvá maximálně 14 dnů. Světová zdravotnická organizace (SZO) definuje průjem jako stav, kdy nemocní mají dvě nebo více řídkých stolic denně, nebo i jedinou řídkou stolici, která obsahuje hlen, krev nebo hnis. Jiná definice označuje průjem jako změnu v četnosti, konzistenci, barvě či objemu stolice oproti předchozímu stavu u téhož jedince. V každém případě je nasnadě průjem nepodceňovat. 

Ve vyspělých zemích světa je průjem nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti dospělých a v zemích rozvojových nejčastější příčinou smrti, především dětí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je ve světě ročně evidováno 3 až 5 miliard případů akutního průjmového onemocnění, které způsobí smrt asi pěti milionům postižených hlavně v rozvojových zemích.

Značnou část případů tvoří lidé, kteří rádi cestují, a to především do exotických oblastí. A těch není zrovna málo - cestování se stává stále důležitější složkou života. Do cizích zemí ročně odcestuje přibližně 700 milionů lidí a přes 40 milionů obyvatel mírného pásma směřuje každý rok do tropů a subtropů. Podle Světové zdravotnické organizace se až polovina evropských cestovatelů potýká během cesty s alespoň malým zdravotním problémem, většinou jsou to právě průjmová onemocnění.

Pobyt v horkém prostředí často přivodí lidem cestovní průjmy, které probíhají lehce bez zvýšené teploty, a nenutí pacienta ulehnout. Inkubační doba je obvykle v rozmezí od několika hodin do několika dnů. Cestovatelé bývají postiženi nejčastěji třetí až čtvrtý den pobytu, druhý vrchol je kolem desátého dne.

Cestovní průjmy většinou vyvolávají různí bakteriální, viroví nebo parazitární původci. Každý cestovatel před odjezdem do tropů a subtropů by měl být informován o principech ochrany zdraví, hygieně stravování a získávání nezávadné pitné vody. Ohroženi jsou nejvíce „batůžkáři“, kteří přespávají nahodile, někdy i bez moskytiéry, a stravují se s místními obyvateli, kteří jsou však vůči cirkulujícím kmenům v daných oblastech imunní.

Pokud cestovatele zasáhne cestovní průjem, většinou odezní po podání léků z cestovní lékárničky během 6 až 48 hodin. Pokud přetrvává déle než dva až tři dny, měl by cestovatel na¬vštívit místního lékaře. Při každém průjmovém onemocnění v tropech je nutné přijímat dostatek tekutin.

Průjmy, kde už jsou patrné projevy dehydratace, vyžadují rychlou orální, případně parenterální rehydrataci, o jejímž významu by měl být každý cestovatel do horkého klimatu informován. Je vhodné podávat chladnější slazený čaj, či přislazované roztoky obsahující minerály v malých množstvích a často. Nevhodné jsou nápoje s vysokým obsahem cukru. Vše doplněno dietou, jako jsou bramborové kaše, suchary, rýžové a mrkvové odvary, vločky nebo banány. Omezit se mají tuky a je nutné vystříhat se mléka.

Pro prevenci cestovních průjmů je dobré dodržovat osobní hygienu – časté mytí rukou a hygienu stravování, vynechání listové a kořenové zeleniny ve formě salátů, a jahody. Některé plody jako rajčata, okurky, mango, durian nebo papaja, zakoupené na trhu, je dobré před jídlem ponořit do růžového roztoku hypermanganu. Cestovatelé by se měli vystříhat i zmrzliny a přidávání ledu do nápojů. Maso se má požívat vždy dokonale tepelně upravené.

Komerční sdělení


Chcete se poradit přímo s lékařem?
Rezervujte si termín jednoduše online!

Další články v rubrice
Ne Zika ale dengue je nejvýznamnější virovou infekcí přenášenou komáry 19.05.2017

Nikdy v historii lidstva necestovalo do zahraničí tolik osob, jako je tomu v dnešní době a tento trend pozorujeme i u obyvatel naší země.

Rozhovor se sportovkyní Michaelou Hrubou 10.05.2017

Michaela Hrubá dosáhla přes svůj mladý věk velkého množství úspěchů. Je jedním z největších medailových příslibů české atletiky do budoucna.

Epidemie malárie v jihovýchodní a jižní Africe 24.03.2017

Po zhoršení epidemiologické situace v severní Namíbii (oblasti Kavango East, Kavango West, Ohangwena a Zambezi), kde v posledním období hlásili významný nárůst případů malárie následkem intenzivních dešťů, nastala podobná situace i v okolních zemích, v Botswaně a v severní části Jihoafrické republiky. Nejvíce jsou zasažené botswanské oblasti Okavango, Ngami, Chobe, Boteti, Tutume a Bobirwa, ze kterých zejména Okavango a Chobe patří k regionům vyhledávaným zahraničními turisty. V JAR je již tradičně nejhorší situace v severní provincii Limpopo, kde se nachází i oblíbený safari park Kruger. Všem návštěvníků uvedených zemí se kvůli probíhajícím epidemiím malárie doporučuje pečlivé používání repelentů, moskytiér, aplikace insekticidů a v indikovaných případech i antimalarická chemoprofylaxe formou preventivního užívání tablet Malarone. 

Chat: Jaké zdravotní problémy může způsobit klíšťová encefalitida a jak se chránit? 21.03.2017

Česká republika je v evropském žebříčku dlouhodobě na prvních místech ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou

Klíšťovou encefalitidou se v ČR stále nakazí stovky lidí ročně 08.03.2017

Podívejte se na reportáž z tiskové konference o klíšťové encefalitidě s docentem Maďarem