Na protiepidemickém odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě zaznamenali již 54 případů takzvaných importovaných nákaz. Lidé se jimi nakazili během svého pobytu v zahraničí.
„Převládaly nákazy zažívacího traktu salmonelóza, bacilární úplavice, virová střevní onemocnění. Zaznamenali jsme i typické exotické nákazy jako malárie, horečka dengue. Dále se jednalo o žloutenku typu A a C, pokousání zvířetem a spalničky," komentoval letošní údaje Radim Mudra z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Cestovatelé si často nepřipouštějí, že nakazit se mohou i v zemích, kam se v současnosti jezdí v masovém měřítku.
„Například případy salmonelózy jsme letos zaznamenali u lidí, kteří se vrátili z Chorvatska, Černé Hory, Turecka a Tunisu. Bacilární úplavici si zase přivezli z Egypta nebo Bulharska. Jde o vysoce nakažlivou bakteriální nákazu, proti které se očkovat nedá. Souvisí zejména s hygienou rukou. V zemích s nízkou hygienickou úrovní vodovodů dochází i k šíření vodou. Není ale řečeno, když si umýváte ruce, dáváte si pozor na vodu a potraviny, které konzumujete, že se nenakazíte. Zaznamenali jsme i případy z Egypta, kdy lidé měli pobyt all inclusive a nakazili se. Nikdy totiž nevíte, kdo to jídlo připravuje," vysvětluje Irena Martinková z protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice.
Své o tom ví i Karin Španihelová z Ostravy, která procestovala na sto zemí celého světa. „Ještě jsem si nikdy nic takového nepřivezla. Je to o základní hygieně. Ne té místní, al té, co člověk dodržuje doma. Ne všude je voda z kohoutku pitná. Když si někde dávám jídlo na ulici, pečlivě si vybírám a sleduji jeho přípravu. Ovoce si kupuji jedině to, které se dá loupat banány, pomeranče… Průjmovým onemocněním jsem se nakazila jen jednou. Bylo to ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Bangkoku. Už když to jídlo přinesli, se mi moc nezdálo, ale měla jsem hlad a tak jsem ho snědla. A pak jsem se doslova problila a prosrala až do Evropy," vzpomíná žena, která navštívila kromě Austrálie a Antarktidy všechny kontinenty.
Střevní onemocnění, doprovázené často dehydratací, celkovou schváceností a vysokými teplotami, jsou nejčastějšími importovanými nákazami a mohou zkomplikovat nejen dovolenou, ale i návrat domů. Lidé však stále častěji cestují do exotických zemí, kde se mohou také setkat jak s exotickými nemocemi malárií, žloutenkou typu A, cholerou, žlutou zimnicí, tak i u nás známými spalničkami nebo vzteklinou. Ve statistikách hygieniků se v této souvislosti objevuje například pokousání netopýrem, opicí nebo toulavým psem v Indii. „Ne každý si uvědomí, pokud cestuje mimo civilizaci, že by se měl naočkovat proti vzteklině," říká Martinková. Kompletní článek čtěte zde.
Autor: Iva Mušálková
Informaci přinesl
Chcete se poradit s odborníkem na Očkování a cestovní medicínu?
Rezervujte si termín jednoduše online!
Související odkazy
Další články v rubrice
Přinášíme Vám první zápisky deníku Doc. MUDr. Rastislava Maďara z humanitární mise v Malawi společně s pozdravy od celého českého týmu z jihovýchodní Afriky.
V sobotu 29.7. odletěla do Malawi v jihovýchodní Africe další skupina českých zdravotníků.
Poslechněte si rozhovor o cestování s dětmi s MUDr. Hanou Ševčíkovou.
Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti.
Přečtěte si upozornění Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SUKL) o výskytu padělku vakcíny proti meningokokovému zánětu mozkových blan.
