Nahrávám

Má ještě očkování proti chřipce tuto sezónu smysl? Aktuální otázky a odpovědi Doc. Maďara na téma chřipka.

V současné době probíhá v České republice chřipková epidemie a v souvislosti s tím se  v médiích objevují informace, že na očkování je již pozdě. Je to pravda?

Na to a na další aktuální informace o chřipce jsme se zeptali odborného garanta center Očkování a cestovní medicíny Avenier Doc. MUDr. Rastislava Maďara, Ph.D., MBA, FRCPS.

Má očkování proti chřipce v této době ještě význam?
Ochranná hladina protilátek se vytvoří v průměru za 2 týdny po podání vakcíny. Očkování proti chřipce má tedy smysl, pokud se očkovaná osoba nepotká s virem těsně po vakcinaci nebo pokud již není v momentu očkování v inkubační době. I kdyby se to však stalo, vakcína průběh případné nákazy nezhorší a může ji naopak zmírnit. Například po více než týdnu po očkování je přítomná nadpoloviční hladina protektivních protilátek. Pokud má zájemce o vakcínu ve svém okolí již osoby nakažené chřipkou, je nutné smysl očkování zvážit. Platí však, že vakcinace v průběhu epidemie očkovanému neublíží a může naopak hodně pomoci. I uznávaná odborná instituce CDC (Centers for Disease Control and Prevention v USA) doporučuje očkování proti chřipce tak dlouho, dokud cirkulují chřipkové viry, tedy klidně i v únoru.

Není teď v rámci probíhající epidemie už většina populace chráněná po prodělané infekci?
I když v některých oblastech ČR je již epidemická situace, pořád se s virem chřipky potkala jen relativně malá část populace. V první letošní týden bylo nemocných 1528 osob ze 100.000 obyvatel. Z toho ne všechno je skutečná chřipka, přesná virologická diagnostika se dělá jen u malé části postižených. Očkování tedy může ještě ochránit velkou část lidí, kteří jinak onemocní v lednu nebo později. Navíc pro chřipkové epidemie je běžné, že následně přichází ještě druhá vlna. Očkování právě v této době může ještě zabránit desítkám až stovkám tisícům infekcí a desítkám úmrtí. Navíc si musíme uvědomit, že v rámci jedné sezóny může cirkulovat více chřipkových kmenů a onemocnět tak můžeme opakovaně, i když jeden je obvykle dominantní. Každá u nás dostupná vakcína přitom na rozdíl od prodělané infekce chrání hned před třemi typy chřipkových kmenů.  

Jsou chřipkové vakcíny dostatečně účinné?
Vakcíny účinkují u všech na stejném principu, intenzita imunitní odezvy se však pohybuje v poměrně širokém rozpětí. Záleží to totiž na výkonnosti individuálního imunitního systému a jeho jednotlivých složek u každého z nás. Pokud je imunita oslabená např. věkem, nemocí nebo léčbou, může být protilátková odpověď nižší, paradoxně u těchto osob má však očkování největší přínos, jelikož je u nich předpoklad horšího až smrtelného průběhu infekce. Očkování sice nemusí nákaze úplně zabránit ale snižuje její závažnost a tím pádem významně snižuje počet hospitalizací s komplikacemi a úmrtí. Hlavním přínosem očkování proti chřipce je tedy redukce výskytu těžkých stavů, pobytů v nemocnici a smrtelných případů. Záchyty z letošní chřipkové sezóny ukazují, že cirkulující kmeny se značně shodují s vakcinačními antigeny. Dostupné očkovací látky proto poskytují maximální možnou ochranu, které jsou schopny ve specifickém imunitním terénu každého individuálního organizmu.

Měli by se očkovat i jiní než rizikové skupiny?
Chřipka není jen tak nějaká viróza. Ročně na světě usmrtí 250.000 až 500.000 osob, u nás se počet zemřelých odhaduje každoročně na více než 2000. Odhad se používá proto, že mnoha pacientům tato nemoc zkomplikuje základní onemocnění, např. nemoc srdce, dýchacích cest, ledvin, cukrovku nebo vysoký krevní tlak, kterému nakonec podlehnou. Druhou možnou alternativou je, že na chřipkovou virózu, která oslabí imunitní systém nasedne jiná bakterie, např. pneumokok a způsobí nebezpečný zápal plic. Komplikovaný průběh a dokonce i smrtelné případy mohou nastat i u mladších, do té doby zdravých pacientů. Ukázal to i loňský rok, kdy virus AH1N1 zabíjel u nás i ve světě taky nerizikové osoby. Nemluvě o ještě větším počtu těžších stavů, které musely být hospitalizované na jednotce intenzivní péče. První těžká chřipka v životě může být současně i poslední. Argument proti očkování „já chřipky nemívám“ je proto mylný.  Očkování je tedy vhodné pro každého, kdo nechce mít zbytečnou nemoc ať už s případnými komplikacemi nebo bez nich. Soukromý i pracovní život dokáže pořádné ztížit i „obyčejný“ dlouhodobý post-infekční únavový syndrom.

Jsou chřipkové vakcíny dostatečně odzkoušené?
Vakcíny proti chřipce se používají již desítky let, takže jejich bezpečnostní profil dobře známe. Dohromady to jsou stovky miliónů aplikovaných dávek. U každého člověka se samozřejmě musí respektovat případné individuální kontraindikace, avšak těch, kteří nemohou být očkováni je extrémně málo. Dokonce i v takové situace se to však řeší očkováním, a to nejbližších kontaktů nechráněné rizikové osoby, aby jí nenakazily. Vysoká proočkovanost proti chřipce v mnoha zemích světa přesahující 30%, místy dokonce až 40 %, ukazuje dobré zkušenosti s tímto očkováním. Jinak by tuto možnost ochrany nevyužívali každoročně. I velká část lidí u nás, kteří se nechávají očkovat, tak činí pravidelně. Z vlastní zkušenosti totiž ví, že očkování je standardně bezproblémovým a dobře tolerovaným výkonem. Ti, kteří vakcíny pomlouvají se nejčastěji sami neočkují a šíří jen fámy bez vlastní zkušenosti.  

Další články v rubrice
Cestování do vzdálených zemí s malými dětmi 12.07.2017

Poslechněte si rozhovor o cestování s dětmi s MUDr. Hanou Ševčíkovou.

Do zahraničí míří stále více rizikové části populace, senioři a malé děti. Stoupají statistiky importovaných nákaz. 28.06.2017

Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti. 

Nárůst padělků léků a vakcín si žádá ostražitost cestovatelů 19.06.2017

Přečtěte si upozornění Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SUKL) o výskytu padělku vakcíny proti meningokokovému zánětu mozkových blan. 

Očkování proti žluté zimnici v nízko rizikových oblastech 13.06.2017

Přečtěte si aktuální informace o kontrolách očkování proti žluté zimnici při příletu do Tanzanie.

Česká republika má stále nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropě, situace se však zhoršuje i v dalších zemích 07.06.2017

Česká republika má i nadále nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy v celé Evropě