K ukládání nastavení a správnému fungování využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více o cookies
Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti.
Počet osob cestujících do zahraničí se meziročně neustále zvyšuje. V roce 2016 se tento ukazatel přiblížil k hodnotě 1,8 miliardy cestovatelů za kalendářní rok, což je 4násobně víc než před 10 lety. Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti.
S počty cestovatelů logicky stoupají i statistiky importovaných nákaz, i když jejich přesnost není vysoká vzhledem k nedostatečnému hlášení problémů prodělaných v cizině. Přesto byl v roce 2016 zaznamenán meziroční nárůst malárie u českých cestovatelů o 25 % a horečky dengue dokonce až o 240 %[1].
Z minulých let jsou bohužel známé i ojedinělé případy úmrtí dětí z ČR v exotické cizině. Studie dětí cestujících z Evropy do rozvojových zemí[2] ukazují, že nejrizikovější oblasti s největším počtem nákaz jsou v uvedeném pořadí: subsaharská Afrika, Jižní Amerika a jižní i jihovýchodní Asie. Nejčastějšími zdravotními problémy u dětí jsou (podle frekvence výskytu):
Nejvýznamnějšími rizikovými faktory jsou věk dítěte a místo pobytu. Výskyt zdravotních problémů v průběhu nebo po pobytu v zahraničí je nepřímo úměrný věku tj. čím nižší věk tím vyšší výskyt nemocí. Děti v porovnání s dospělými navštíví lékaře s potížemi za kratší dobu po návratu z cest (do 7 dní) a je u nich vyšší počet hospitalizací.
„Významným rizikem je návštěva rodiny a přátel v cizině, tento druh cesty totiž nezřídka vede k podcenění zdravotní přípravy před odjezdem. Právě podcenění zdravotní přípravy před odletem a preventivních opatření v průběhu pobytu patří k nejvýznamnějším faktorům vedoucím ke vzniku nemoci “ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, odborný garant Center očkování a cestovní medicíny.
Vyšší výskyt zdravotních potíží v porovnání s rodiči byl zaznamenán i u starších děti ve věku 12 až 18 let, kteří svou výškou často přesahují rodiče a ti je vnímají jako téměř dospělé. Výskyt středně závažných zdravotních problémů byl u nich na úrovni 17,4 % oproti 10,8 % u rodičů. Zjistilo se, že se stoupajícím věkem roste u dětí počet průjmových epizod a klesá počet respiračních nákaz.
Studie akutních zdravotních příhod na palubě letadel japonské letecké společnosti zaznamenala za 6 let 1634 urgentních stavů, z toho 170 (10,4 %) u dětí[3].
54,1 % postižených dětí bylo od 0 do 9 let věku.
Nejčastější příznaky a projevy byly: křeče (27,1%), bezvědomí (24,7%), horečka (21,8 %) a zvracení (14,7%).
Od 0 do 9 let nejčastěji úrazy, popáleniny, aspirace, průjem.
10 let a starší nejvíc bolest břicha, nevolnost, hyperventilace.
U 2,6 % došlo ke zhoršení astmatu a stejné procento mělo epileptický záchvat. U 1/5 nastalo zhoršení základní diagnózy přítomné před nástupem do letadla.
Nouzové přistání bylo nutné ve 3 případech, návrat na výchozí letiště 2 krát.
Stupeň rizika a pravděpodobnost nákazy nezávisí jen na navštívené zemi, ale i na dalších faktorech, jako jsou délka a účel pobytu, plánované výlety a aktivity, způsob ubytování a stravování se, míra kontaktu s místní populací, roční období a samozřejmě i na zdravotním stavu cestovatele a jeho věku.
„I když může být cestování pro dítě bez zásadnějších zdravotních problémů velmi pozitivní zkušeností, musí mít svá pravidla. V úvahu je třeba vzít průběh těhotenství i porodu, přesný věk dítěte, aplikované vakcíny, stav imunity, případné užívané léky, předchozí nemoci a další faktory,“ říká Doc. MUDr. Rastislav Maďar a uvádí následující soubor doporučení pro cestování malých dětí:
Děti do 6 měsíců věku by neměli absolvovat cestu letadlem. Jejich imunita není dostatečně výkonná, mají jen první dávky pravidelného očkování a jsou velmi vnímavé na vlivy vnějšího prostředí a to nejen vůči původcům infekčních nemocí, ale i na změny tlaku, saturace kyslíku, výkyvy teplot nebo vyšší intenzitu záření.
Pro děti od 6 měsíců věku do 2 let jsou spíše než delší lety pravidelnou leteckou linkou vhodnější kratší lety po Evropě, včetně Kanárských ostrovů a Turecka, s využitím charterového leteckého spojení z domovské země. Spektrum osob na palubě charterového letadla a tím pádem i potenciálních nosičů patogenů bude totiž shodné s jinými místy s vyšší koncentrací osob, kde se dítě do té doby vyskytovalo, např. dětské koutky, kino nebo nákupní centrum. Při letu pravidelnou leteckou linkou s přestupem v jiné evropské metropoli mohou pocházet spolucestující z desítek různých zemí, včetně rozvojových, kde dominují jiné patogeny.
Podmínkou pro cestu je využití celého spektra hrazených vakcín v rámci pravidelného očkování (hexavakcína, spalničková trojvakcína) i nepovinné pneumokokové vakcíny a co největšího počtu vakcín hrazených rodiči, např. proti rotavirům, meningokokům, v druhém roce života i proti virové hepatitidě A a planým neštovicím. Při cestách v chladné sezóně je vhodné zvážit i očkování proti chřipce. Děti mohou mít závažný průběh infekce a navíc po nákaze virus vylučují déle než dospělí, čímž představují infekční riziko pro své okolí. Jen vzácně se dětem v tomto raném věku aplikují vakcíny proti vzteklině, Japonské encefalitidě nebo žluté zimnici. V principu je sice aplikace těchto vakcín už v prvním roce života možná, vždy však upřednostňujeme, aby nejmenší děti riziku těchto nemocí nebyly vystaveny.
V případě cest do endemických přírodních oblastí v Evropě a v Asii se doporučuje i očkování dětí proti klíšťové encefalitidě, které je možné již od 1 roku věku.
Děti starší 2 let věku již mají vyzrálejší imunitní systém schopný reagovat na širší spektrum původců a antigenů, mohou být očkovány proti břišnímu tyfu a lze jim aplikovat i vakcínu proti choleře a části bakteriálních cestovních průjmů ve formě nápoje. Jejich cesta do exotických oblastí je přípustná, avšak za podmínky dobrého zdravotního stavu a absolvování vyžadovaného základního i doporučeného nadstandardního očkování.
„Destinace v exotické cizině je vhodné vybírat ještě před zaplacením zájezdu po konzultaci s odborníky na cestovní medicínu tak, aby nebylo malé dítě vystavené riziku nákazy malárií, horečky dengue, horečky chikungunya, žluté zimnici, spavé nemoci a dalším nebezpečným infekcím. Navíc je vhodné zvolit země a oblasti, kde je úroveň akutní pediatrické zdravotní péče alespoň přibližně porovnatelná s Českou republikou. Jedním z indikátorů vyspělosti preventivní a terapeutické medicíny je například kojenecká/dětská úmrtnost do 1 roku věku,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
„Dalším aspektem zdůrazňujícím potřebu dostatečné ochrany očkováním na individuální i kolektivní úrovni je skutečnost, že cestuje čím dál víc turistů i z rozvojových zemí a často směřují právě k nám do Evropy“ doplňuje docent Maďar. „Jsou to zejména obyvatelé Číny, Indie, Indonésie a Brazílie, jejíž podíl na zahraniční turistice se bude pravděpodobně dál zvyšovat. Stupeň jejich ochrany preventivním očkováním před odjezdem do zahraničí je prakticky neznámý a mohou tak představovat určité riziko pro obyvatele navštívené země. Nemluvě samozřejmě o migrantech ze zemí třetího světa, jejichž pohyb po Evropě ani zdravotní stav zdaleka nejsou pod dostatečnou kontrolou.“
V letech 2010 až 2016 aplikovali specialisté v celostátní síti Centech očkování a cestovní medicíny Avenier dětem do 15 let v souvislosti s cestou do zahraničí 4389 vakcín, z toho nejvíc proti břišnímu tyfu (35,7 %), virové hepatitidě A (25,9 %) a proti žluté zimnici (9,9 %).
„Prevencí na cesty však není jen očkování. Chránit zdraví dětí pomůže užívání probiotik, nezbytností je účinný repelent, a to i pro evropské destinace v teplých měsících. I v evropských přímořských oblastech totiž přežívají druhy komárů, schopné přenosu infekčních nákaz,“ uvádí MUDr. Ivo Hiemer ze Slezské nemocnice v Opavě.
Další faktory vztahující se k ochraně zdraví dětí na cestách podle docenta Rastislava Maďara:
„V prevenci nemocí u dětí je lepší udělat raději o krok navíc a nedat příliš na možné dezinformace z internetu. Dítě není malý dospělý a při jeho nákaze je v porovnání s dospělými častěji nutná hospitalizace, jak ilustrují níže uvedené 3 případy z naší praxe Infekčního oddělení v Slezské nemocnice v Opavě,“ zdůrazňuje MUDr. Ivo Hiemer.
Zdroje:
[1] SZU. Data a statistické údaje. Infekce v ČR Epidat.
[2] Herbinger KH a kol., J Travel Med. 2012 May-Jun;19(3):150-7.
Hagman S. a kol. Pediatrics. 2010 May;125(5):e1072-80.
Van Rijn SF a kol. J Travel Med. 2012 May-Jun;19(3):144-9.
Hunziker T a kol. J Travel Med. 2012 May-Jun;19(3):158-62.
[3] Sato N. a kol. Medical Emergencies of Children on Japanese Commercial Airline Flight. CISTM15, Barcelona, 14.-18.5.2017, Poster presentation.
Další články v rubrice
Přečtete si další povídání o Michalovi, který se vydal na cestu kolem světa na své motorce, tentokrát z kontinentu Afriky.
Poslechněte si zajímavý rozhovor s docentem Rastislavem Maďarem o klíšťové encefalitidě.
Zájem rodičů o očkování dětí proti meningokokové infekci roste. Šest ze sedmi oslovených lékařů hlásí za poslední tři roky nárůst o víc než pětinu. Nejvíce ohrožené meningokokem jsou děti do jednoho roku.
Od druhé poloviny května bude opět dostupná vakcína proti žluté zimnici. Objednávat se můžete již nyní přes Zákaznickou linku.
Obě firmy vyrábějící spalničkovou vakcínu podle hlášení nedostupných léků na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) dočasně přerušily dodávky do Česka.
