Loading...
Nahrávám

Česká republika má stále nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropě, situace se však zhoršuje i v dalších zemích

Česká republika má i nadále nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy v celé Evropě

V loňském roce byla diagnostikována v ČR u 565 osob, po dvou letech poklesu tedy nastal opětovný nárůst počtu nakažených. To číslo přitom uvádí hlavně těžší případy infekce, nezřídka s postižením centrálního nervového systému a dlouhodobými následky. Lehčí formy záchytu, diagnóze a hlášení většinou uniknou. Nejvíc případů bylo ve věkové kategorii 60-64 let, dále následovali 70+ let, 40-44 a 50-54 let. Vyskytly se i případy nákazy v nejmladších kategoriích od 0 do 1 roku věku a od 1 do 4 let věku. Celkem 72,9 % případů bylo přeneseno klíštětem, 1,9 % při odstraňování klíštěte, 0,9 % alimentárně (nepasterizované mléčné produkty) a u 24,3 % byl způsob přenosu neznámý. Smrtelný průběh byl v roce 2016 u jednoho pacienta. Nejvíc nemocných bylo tradičně v Jihočeském kraji, na Vysočině a v Plzeňském kraji, případy nákazy však byly hlášené ze všech krajů ČR,“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., Člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a Odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier.

Nejvyšší výskyt klíšťové encefalitidy za posledních 25 let zaznamenalo vloni Slovensko, zejména kvůli epidemiím po konzumací nepasterizovaných ovčích a kozích sýrů. I před nepasterizovaným mlékem a sýrem přenášenými infekcemi přitom chrání očkování. Z hlediska nákazy jsou rizikové i všechny sousední země, v Německu je například nejvíce případů v Bavorsku a v Sasku, které sousedí s ČR. V roce 2016 se objevily případy klíšťové encefalitidy poprvé v Holandsku. Ve Finsku, v pobaltských zemích i v evropských částech Ruska se vyskytuje i sibiřský typ viru klíšťové encefalitidy, zřejmě zavlečený migrujícími ptáky, který může být ještě nebezpečnější než náš evropský. U nás dostupné vakcíny však chrání i před ním.

Tak jako u nás i v jiných evropských zemích je vyšší proočkovanost dětské a mladé populace než starších osob. Přitom nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií. Rizikové skupiny zahrnují nejen chalupáře, zahrádkáře, turisty, rybáře, houbaře, vodáky, cyklisty, golfisty apod., ale i vyznavače geocachingu nebo milovníky přírodních produktů (mléčných) konzumovaných bez tepelné úpravy. Zapomenout na svou ochranu by neměli ani majitelé psů a koček nebo jiných domácích mazlíčků, pokud mohou získat a přinést klíště,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.

Významnou novinkou je, že virus klíšťové encefalitidy byl v Evropě zjištěný nejen u klíštěte obecného, tedy tradičního přenašeče této nemoci nejen na našem území, ale i u klíšťat Dermacentor reticulatus (česky piják lužní), které obsahují větší množství viru a jsou odolnější vůči vnějším podmínkám. Tolerují chladnější počasí, časem se můžeme dočkat i zimních případů nákazy. Piják je schopný zůstat přisátý na zvířeti velmi dlouhou dobu, dokonce i několik měsíců a v této formě přezimovat.

Rozměrově je mnohem větší než klíště obecné a v přírodě využívá zhruba 60 různých zvířecích hostitelů. Tyto klíšťata si navíc kromě volně se pohybující zvěře často vybírají i psy. Přímo na člověka sice útočí méně než klíště obecné, podílí se však na rozšiřování oblastí zasažených virem a útočí často i na domácí hospodářská zvířata, jejichž mléko následně může virus obsahovat. Nákaza konzumací tepelně neupraveného mléka a mléčných výrobků může způsobit dlouhodobé zdravotní problémy a ze sousedního Slovenska je známý i smrtelný průběh takovéto infekce. Muž středního věku s oslabenou imunitou konzumoval pravidelně syrové kozí mléko na posílení imunity, nákaza virem klíšťové encefalitidy mlékem infikovaného zvířete se mu však stala osudnou.

V Evropě došlo k případu, kdy na klíšťovou encefalitidu umřeli příjemci orgánů od oběti dopravní nehody, dárce měl v době nehody zřejmě virus ve svém těle. Preventivní očkování jim mohlo zachránit život. Tyto situace jsou zatím raritní, ale s rozšiřováním oblastí výskytu KE mohou přibývat.

Nadále pokračuje tendence, že infekční klíšťata se dostávají stále severněji (čím dál větší problém s klíšťovou encefalitidou má např. Švédsko ale i Finsko) a dále do vyšších nadmořských výšek. Už jsou i v některých alpských údolích, a na území endemických zemí se objevují další nová ohniska nákazy (v roce 1998 bylo v Německu 63 rizikových oblastí, dnes jich je 146), včetně parků velkých měst v blízkosti jejich center.

Nejen v ČR ale i v jiných zemích se pozoruje trend, že s počtem dávek vakcín klesá počet osob, které se na přeočkování dostaví. Postupem času v některých oblastech až na 15 %. Zastoupení skutečně chráněných osob v populaci je tedy mnohem nižší než osob, které někdy v životě očkování zahájily, ale dalšími dávkami po třech nebo pěti letech (podle věku a zvolené vakcíny) už nepokračovaly. Každý by si proto měl ověřit platnost své imunity, buď u svého praktického lékaře, nebo v očkovacím centru. V mnoha případech lze pokračovat jednou dávkou i při delším přesahu intervalu a nemusí se začínat znovu od první dávky, má to však svá pravidla a omezení. Proto bych doporučoval řešit to bez zbytečného odkladu,“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar.

I když má Česká republika nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropě, ochrana populace očkováním se zásadně nezvedá, platným očkováním je chráněna přibližně čtvrtina populace. V přírodě se ale pohybuje mnohem více lidí. Přitom např. v rizikových oblastech Švédska je očkovaných více než 30 % populace, v Německu a Lotyšsku více než 50 % a v Rakousku více přes 80 % obyvatel. Z dlouholetých zkušeností jiných zemí přitom vyplývá, že jiná cesta k větší redukci počtu případů než významné zvýšení proočkovanosti populace nevede.

I když má Česká republika nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy v Evropě, ochrana populace očkováním se zásadně nezvedá, platným očkováním je chráněna přibližně čtvrtina populace. V přírodě se ale pohybuje mnohem více lidí. Přitom např. v rizikových oblastech Švédska je očkovaných více než 30 % populace, v Německu a Lotyšsku více než 50 % a v Rakousku více přes 80 % obyvatel. Z dlouholetých zkušeností jiných zemí přitom vyplývá, že jiná cesta k větší redukci počtu případů než významné zvýšení proočkovanosti populace nevede.

Další články v rubrice
Nástrahy cestování v těhotenství. Virus zika, ale i obyčejná teplota. 29.09.2017

Exotické dálky lákají nejen dobrodruhy, ale také stále více párů, které si v romantické destinaci hodlají „pořídit“ miminko.

Zápisky z humanitární mise v Malawi 2017 14.08.2017

Přinášíme Vám první zápisky deníku Doc. MUDr. Rastislava Maďara z humanitární mise v Malawi společně s pozdravy od celého českého týmu z jihovýchodní Afriky. 

Cestování do vzdálených zemí s malými dětmi 12.07.2017

Poslechněte si rozhovor o cestování s dětmi s MUDr. Hanou Ševčíkovou.

Do zahraničí míří stále více rizikové části populace, senioři a malé děti. Stoupají statistiky importovaných nákaz. 28.06.2017

Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti. 

Nárůst padělků léků a vakcín si žádá ostražitost cestovatelů 19.06.2017

Přečtěte si upozornění Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SUKL) o výskytu padělku vakcíny proti meningokokovému zánětu mozkových blan.