Meningokok a podezření na choleru: Jaké infekce zasáhly střední Evropu?

V průběhu července informovala česká média o výskytu dvou závažných onemocnění ve střední Evropě. Prvním z nich byla cholera, která se měla vyskytnout v Polsku u osoby, která necestovala do žádné rizikové oblasti. Druhá nákaza, která se objevila v českém mediálním prostoru, byl Meningokok typu B.

Cholera v Polsku?

Cholera je infekční onemocnění způsobené toxin produkující bakterií Vibrio Cholerae séro skupin O1 nebo O139. Tyto bakterie se vyskytující především v oblastech s nižším hygienickým standardem, nedostatečným systémem čištění odpadních vod, anebo v místech postižených přírodní katastrofou či válečným konfliktem.

Vzhledem k tomu, že osoba vykazující příznaky nákazy cholerou, ke kterým patří např. bolest břicha, vodnatý průjem a zvracení, nevycestovala do žádné z rizikových oblastí, začaly se objevovat spekulace, jak mohlo k nákaze tímto onemocněním dojít. Několik dnů potom se navíc objevilo podezření na choleru i u dalšího člověka v jiné polské oblasti.

V rámci preventivních opatření byla uplatněna izolace nemocného na infekčním oddělení, pětidenní domácí karanténa blízkých kontaktů a epidemiologický dozor nad dalšími kontakty. V rámci následného epidemiologického šetření byly z prostředí odebrány vzorky pro testování na vibrio cholerae. Po provedení laboratorních testů bylo u obou nakažených zjištěno, že se jednalo o nákazu toxin neprodukujícím kmenem bakterie a ve skutečnosti se tak nejednalo o nákazu cholerou, ale o Vibriózu.

Vibrióza se, stejně jako cholera, přenáší nejčastěji požitím kontaminované vody nebo potravin. Rizikový může být i kontakt porušené kůže či sliznice s vodou nebo vodními živočichy při jejich přípravě ke konzumaci. Na rozdíl od cholery je Vibrióza způsobena jinými tzv. necholerovými vibrii, která se vyskytují jednak ve vodách Baltského, Severního a Středozemního moře a jednak i v řekách a rybnících.

Polské úřady upozorňují, že v Polsku je výskyt vibria neprodukujícího toxiny ve vodních nádržích pozorován pravidelně již mnoho let, zejména v letním období, kdy jsou podmínky prostředí příznivé pro množení těchto bakterií.

K prevenci onemocnění (stejně jako u cholery) patří dodržování základních hygienických návyků, konzumace bezpečné vody – filtrované, převařené, balené. Vyhýbání se ledu v nápojích, omývání potravin v pitné vodě a konzumace vodních živočichů až po důkladné tepelné úpravě. 

Invazivní meningokokové onemocnění (IMO)

Druhým mediálně silně pokrývaným tématem byl výskyt onemocnění Meningokokem typu B u osoby obývající vysokoškolské koleje. Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě uvedlo, že: „Fakultní nemocnice v Motole přijala pacienta s potvrzenou nákazou meningokokem B… Hygienická služba provedla trasování kontaktů a byly identifikovány tři osoby, kterým byla preventivně nasazena antibiotická léčba.

Meningokokovou infekci způsobují bakterie Neisseria meningitidis. K nejrozšířenějším typům na celém světě patří A, B, C, W135, Y (proti těmto typům existuje i účinné očkování). V ČR dominuje ve výskytu typ B a C.

K přenosu dochází kapénkovou infekcí, kdy zdrojem může být buď nemocný člověk, nebo bezpříznakový bacilonosič, kterých je v naší populaci cca 10 %.

K nejzávažnějším formám IMO patří meningitidy a septikemie, které mohou mít u člověka rychlý průběh, kdy od prvních příznaků (často nespecifických a snadno podcenitelných) může do 24 hodin dojít až ke smrti nakaženého.

K příznakům patří:

  • náhle vzniklá vysoká horečka
  • silné bolesti hlavy a kloubů
  • ospalost
  • zmatenost
  • ztuhnutí šíje
  • zastřené vědomí
  • typické krvácení do kůže, po němž následuje odumírání tkání.

K úmrtí dochází v 10–20 % případů. U pětiny přeživších pak hrozí trvalé následky, ke kterým může patřit:

  • ztráta sluchu
  • ztráta zraku
  • epilepsie a trvalé poškození mozku
  • amputace nekrózou zasažených končetin atd.

K prevenci onemocnění patří očkování, které je u kojenců, adolescentů a osob spadajících do rizikových skupin hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

K očkování jsou k dispozici čtyřvalentní vakcíny obsahující antigenyséroskupin A, C, W135 a Y a rekombinantní vakcíny obsahující antigeny séroskupiny B.

Vypracovala: Mgr. Klára Majvelder Kutačová
Garant obsahu: MUDr. Ivo Hiemer
Zdroje: