Ideální podmínky pro přežití viru proto vznikají v zimním období. Ve světě mimo pandemické období chřipka každoročně způsobí 3 - 5 mil. závažných infekcí, z kterých 250 tis. až 500 tis. končí fatálně. Česká republika má za uplynulé roky desítky přímých obětí chřipky a stovky nepřímých dekompenzací základní nemoci (hypertenze, cukrovka apod.) nebo superinfekcí, když na chřipku nasedne např. pneumokok a způsobí fatální zápal plic. Podle údajů SZU se v ČR v rámci poslední chřipkové sezóny 2015/2016 vyskytlo 291 těžkých chřipkových infekcí, z toho 84 smrtelných případů způsobených u pacientů ve věku od 5 měsíců do 95 let.
„V současné sezóně 2016/2017 prozatím dominuje virus chřipky typu A H3N2, o něco méně se vyskytuje typ B, oba zatím však jen sporadicky bez epidemií. Momentálně převládají spíše nechřipkové adenoviry a rinoviry. Vloni byl nejčastější typ A H1N1 způsobující těžké případy infekce i u nerizikové části populace. Pro současnou sezónu jsou v České republice k dispozici jen dvě vakcíny - štěpená vakcína (Vaxigrip) a subjednotková (Influvac)“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.
Vylučování viru chřipky trvá v průměru 5 dnů, u dětí však až 2 týdny a u imunodeficitních osob dokonce i delší dobu. K přenosu dochází nejen přímo vzduchem ale i nepřímou cestou prostřednictvím kontaminovaných předmětů a rukou. Schopnost jeho přežití v životaschopné formě na kůži se odhaduje na 5 minut, na pevných neporózních materiálech (plast, kov) vydrží až 2 dny. Pokud je virus chřipky obalený hlenem, přežívá až 17 dnů. Ve zmraženém stavu přežívají viry chřipky velmi dlouhou dobu, až desítky let. Inaktivaci lze dosáhnout především teplem, nízkým pH a dezinfekcí.
„Současná proočkovanost v České republice je na úrovni 5- 7% Žádná vyspělá země západní Evropy na tom není hůř! U seniorů v ČR se odhaduje 20-30 % přičemž Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 75%. Jejich včasná preventivní vakcinace přitom snižuje riziko úmrtí až o 80 %“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.
Za Českou republikou v tomto ukazateli v rámci Evropy jsou hlavně balkánské země a bývalé země SSSR. Na další příčce pod Českou republikou je Kazachstán.
Proočkovanost proti chřipce je v USA každoročně mezi 40 - 50 % populace, v Kanadě, cca 30 %, víc než 20 % v Argentině, Chile, Panamě i v Mexiku. Evropské země Velká Británie, Finsko, Irsko a země Beneluxu jsou na úrovni 25%. V dalších zemích např. v Německu, Itálii, Izraeli, Maltě a Portugalsku je očkován každý pátý obyvatel (přes 20 %). Těsně pod touto hranicí je Španělsko.
„Velkým problémem je i nedostatečná očkovanost zdravotnických pracovníků. Riskují svoje zdraví, ale ohrožují i svoje rodiny a především pacienty“, doplňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Očkují se nejen dospělí ale i děti od 6 měsíců věku. V loňském roce se těžká chřipka vyskytla i ve velmi nízkém věku. Novorozence a nejmenší děti mohou chránit rodiče, prarodiče a další nejbližší kontakty svým očkováním. Očkování proti chřipce je vhodné i před pokusy o početí v rizikové sezóně.
U prvního očkování dítěte proti chřipce v životě se doporučují 2 dávky v odstupu 4 týdnů. Do 3 let věku je vhodné snížit dávku vakcíny na poloviční objem tj. 0,25 ml. Očkuje se přednostně do svalu ramena, u malých dětí do stehenního svalu. Vakcínu proti chřipce lze aplikovat v jeden den s jinou neživou i živou očkovací látkou, vždy však samostatně do jiného ramena. Vzhledem k téměř identickým rizikovým skupinám je vhodná simultánní aplikace s pneumokokovou vakcínou. Pokud nejsou vakcíny aplikované v jeden den, je nutné dodržet standardní odstup alespoň 2 týdny po neživých a 4 týdny po živých vakcínách.